Moc vtipný. Ale ten můj fakt jako filmová hvězda vypadá, doslova model. Trochu jako Dirk z Dragon's Lair, dala jsem si ho i na profil, protože mi ho připomíná a tak se motivuju vypadat jako Daphne... jednou ale můj bobí má pršáček má takovej rovnej, ne raťafáka jako Dirk.
No vzít si mě chce a já jeho taky, to už je domluvený a modlim se za to podvědomě v duchu každej den.

Ty ses vdala, překvápko. Moc ti to na fotce sluší. Vypadáš jak filmová hvězda.

Ok, beru na vědomí.

To je moje věc, koho vyhodnotim jako slušné lidi a koho případně pošlu do prdele, stejně jako tvoje komu tam zrovna lezeš.

*Technická
Všimla sis někdy, že v rámci zkratkovitého uvažování/čtení úplně zbytečně pozurážíš nebo pošleš do prdele i slušné lidi, kteří se ti snaží dobře poradit, nebo neřekli nic špatného?
Vídám to u tebe pod tvými texty relativně často. Na tom bys taky měla zapracovat.

Hele, s tím cvičením a pohybem vymýšlíš kolo.
U běžného cvičení ještě nikdy nikdo nevymyslel nic lepšího, než strečink + základní cviky s vlastní váhou (zkracovačky, kliky/kočičí kliky, dřepy, pro chlapy i shyby).
Řeší se jen počet opakování daného cviku, kde je doporučeno podle potřeb daného člověka 20-100 (ty mety podle cílů 20/30/50/100). Ženám začátečnicím s běžnými cíli doporučuju 20 opakování.

A u pohybu není nic lepšího než kondiční běh + sportovní aktivity.
Částečně (!) se to dá nahradit běhacím/chodícím pásem a rotopedem, což má smysl hlavně než se sníží váha na optimální k výšce (já osobně za to u žen považuju +-5kg na výšku např. 165/60-70kg).

Cvičení ti formuje a zpevnuje tělo + zlepšuje zdraví. Ale bez aktivního pohybu a rozumného jídelníčku podkožní tuk a váhu nijak podstatně natož trvale neshodíš.
Proto je vždy správné a moudré nasadit cvičení + pohyb + upravit jídelníček.

Co se týče "nechci to dělat venku" - je tam nějaký blok kvůli lidem?
Pokud ano, je vždycky v lokalitě možnost najít si místo, kde na to budeš mít klid.
Ale určitě není nic proti ničemu jít cestou nejmenšího odporu a dělat co jde doma.
Ráno doma jednoduché cvičení viz výše.
A pořídit si levný pro tebe dostupný pás a na tom ideálně po tom cvičení chodit do mírného kopečka. Pokud ten pohyb totiž nasadíš hned návazně po tom cvičení, tak budeš prakticky okamžitě spalovat ty tuky. Ideální je to právě dělat po vstanutí nalačno. Za prvé to funguje nejlíp a za druhé máš jistotu, že to uděláš, zatímco během dne už ne.

Stanovit si pevné činnosti a pevné časy je u cvičení zásadní, aby se z něj stala trvalá rutina a ne jen nárazová nebo občasná marná snaha. Častý laický přístup "budu cvičit, jak chci a kdy chci", funguje jen profíkům po 30 letech praxe posilování a sportu. Ale začátečníkům a běžným cvičencům fakt ne a vykašlou se na to. Hlava je mocná a tělo ji následuje. Když si něco v hlavě nastavíš jako pevný zákon, tělo se přizpůsobí (proto si většina lidí vyčistí zuby, zajde na záchod, jí, pije, spí). Když si to naopak nastavíš "je to fuk", přizpůsobí se taky.
A jestli ty něco fakt potřebuješ, je to DISCIPLÍNA a SOUSTŘEDĚNÍ. To každodenní ranní cvičení hodně dobře automaticky učí každého.
Nebo se v práci taky dohaduješ se šéfem, že na tu směnu budeš chodit, jak se ti zachce a pracovat budeš, jen když budeš chtít? Proč by to mělo platit a fungovat u cvičení?
*
Co se týče kosmetických sraček a krémů, ugh.
Když už za něco u životosprávy dávat peníze - tak kvalitní potraviny a pití, kvalitní prověřené doplnky stravy, kvalitní boty, kvalitní nářadí na cvičení a sport.
Cvičit, hýbat se a mít rozumný jídelníček i pitný režim. Má důvod, proč takoví lidé vypadají i ve vyšším věku o 20 let mladší, zatímco jiní o 20 let starší už po 25/30.
Pomůže to víc než všechny kosmetické kraviny dohromady, které většinou spíš škodí. Kdyby si ženy ráno místo líčení zacvičily, budou vypadat podstatně líp.

Mrkni na Colafit. Jestli se někdo snaží do sebe dostat kolagen z jakéhokoliv důvodu (zranění, svaly, pokožka), není moc lepších voleb. Navíc, používání je zcela bezproblémové (pokud se tím někdo nebude nesmyslně cpát).
Pokud ho doplníš každodenním cvičením, nějakou formou pravidelného pohybu a rozumným jídelníčkem - víc pro tělo a pokožku přirozenými postupy udělat nemůžeš.

Upozornění.
Ale se všemi doplnky stravy opatrně a uvážlivě resp. používat to nepravidelně a v případě potřeby nebo po větším výkonu. Pravidelně jen u toho, kde má člověk chronický nedostatek kvůli daným dispozicím nebo vyššímu věku a nelze to doplnit z běžné stravy.
Protože pravidelné požívání umělých doplnků stravy zpravidla časem začne zhoršovat schopnost těla přijímat danou látku přirozeně z potravy (nesmí se to lidem oficiálně říkat, ale je to tak). Velký pozor s tímto např. u vitamínů a minerálů Jedna z největších prasáren s negativními dopady je např. lidem bez chronického nedostatku dané látky ordinovat nějaký jednotlivý vitamín nebo jen část spektra. Je potřeba mít celé spektrum, proto multivitamin, ale jen po velkém fyzickém či mentálním výkonu nebo při nástupu nemoci a během ní, ne pravidelně.
Doplnky sice nejsou lidi legálně kriplící a zabíjející "léky", ale i tak to nejsou lentilky.
*
U cvičení a pohybu je klíčová PRAVIDELNOST.
U jídelníčku je klíčová VYVÁŽENOST všech zásadních látek v těle. Jakmile něco podstatného dlouhodobě hodně chybí nebo přebývá, nastává nějaký problém.

Wow, já jsem debil, já mam celou dobu možnost platit léky benefitama no pecka ale; hned si koupim rybí olej a floradix

No těch 3K na jídlo a 900 na drogerii je pokud se snažim našetřit na tu letenku. Jinak ono stačí jen jít k zubaři a jsem o 6000 lehčí, jdu do lekárny pro lék na alergii a je to hned doplatek 200, pak chci něco na bolest a hned taky 200 a to ani nemluvim o tom, že mi dochází omega 3 a kolik mám v krvi železa to ani nechci vědět.

Já domácnost táhnu ze 73 % a z 27 % ji táhnou alimenty od obou rodičů a sem tam příspěvek/dar od bráchy.

A toxické lidi nemusíš mít doma, aby tě srali, já nevím, kde furt bereš to, že s nima bydlím. Já s nima nebydlím, to bych to musela furt mlátit. Mě serou tím, jak jsou k ničemu. Reálně se všechno táhne na tom, že se babička s dědou dřeli, jinak by to všechno pochcípalo. Já už sama bydlela a to jsem pracovala v call centru a bylo to super, až na tu práci v call centru. Ale tam jsem dělat nemusela, to byla moje blbost. Tehdy jsem za garsonku platila 6 a půl a to bylo 2022.

Ad "Nj ale já mam 3K na jídlo a 900 na drogerii"

Abychom tohle probrali, muselo by to být osobní viz níže.
Nic si nebrat osobně, píšu s dobrým úmyslem.

Hele, to je fakt špatný zůstatek na živobytí, někde na úrovni příjemce částečného Invalidního důchodu v nejnižší možné výši, akorát tak z roku 2020 před Babišovými valorizacemi.
Chápu, že je to počítám po zaplacení nájmu a energií, takže hodně nízká mzda.
Pokud pracuješ i v tom SČ kraji, tak pořád těch 20k+ čistýho mít měla ne? A nájem 2kk se tam dá sehnat za 10k + energie (jo, pro jednoho nebo pro dva, co jsou skromní). Kde končí zbytek peněz z té výplaty?
Navíc jsi někdy i mluvila o nějakém dalším přivýdělku/druhé práci.

Tohle fakt chce probrat s někým, kdo je finančně gramotný a promyslet svou další cestu životem, prací, i financemi.
Abychom to příp. nějak řešili, musí padnout osobní dotazy, které není vhodné řešit na zpovědnici.
-kolik máš mzdu čistého
-kolik platíš nájem + energie / jaký je status bydlení (vlastní, smlouva na dobu určitou resp. neurčitou, sdílené bydlení, bydlení u rodiny jako člen domácnosti, ubytovna)
-jaké máš výdaje na potraviny a věci, které jsou nezbytné (např. doplatky na léky)
-jaké máš výdaje na věci, které jsou zbytné (např. kosmetika neurčená na hygienu/cigarety, alkohol/různé blbosti atd)
-pokud táhneš domácnost hlavně ty a s někým bydlíš, kolik tam kdo přispívá + pokud táhneš domácnost hlavně ty, není důvod netáhnout radši vlastní domácnost jinde a třeba s chlapem, co ji potáhne víc nebo z 1/2 (jako ženská 30 seženeš v dnešní smutné době chlapa v okamžiku, kdy ho začneš shánět, pak už stačí jen rozumně vybrat toho seriozního, což je 30% celkově a tak 3% na internetu)

Samozřejmě je vždy lepší zvýšit příjmy, než osekávat výdaje (jak by řekli ministři financí cz vlád, kde by to na rozdíl od osobního života mělo být opačně). Ale pokud na to člověk nemá kapacitu, pořád musí hledat nějakou cestu ven z takových sraček. S takovým zůstatkem tu cestu najít nelze nikdy = musíš překopat život, práci, bydlení, vztahy, finance, vše.
*
Vracím se k předchozímu příspěvku.
Od kvality bydlení se odvíjí skoro vše. Když máš ok bydlení, máš klid, sílu a energii na práci, na odpočinek, na vztahy, a na výdělek. Taky si můžeš bez omezení volit okruh lidí kolem sebe. A každý ten jeden člověk ti může dát informaci nebo kontakt nebo práci, co změní tvůj život. Zatímco toxičtí magoři ti ho jen ničí a stahují tě do svých sraček.
Aneb, dobré rodiny se držet, se špatnou nastavit rozumné mantinely, s extrémně špatnou skončit. U tebe tipuju, že je to ten prostřední případ.

Ps: Je dobré, když tyhle věci lidi s horší existenční situací říkají veřejně, protože to vyvažuje různé vyšinuté aktivisty placené z daní typu Mrd, kteří všude tvrdí, jak se máme skvěle, jak stojí byt pár korun a jak máme všichni mzdu 50k, když pracujeme.
A pokud nebude dostatečný počet lidí veřejně přiznávat svou horší situaci, tak ani nebude odvaha a snaha části politiků to řešit (výše mezd, ceny bydlení, příp. zavedení rovného Nepodmíněného příjmu místo diskriminačního systému socdávek atd).

Já nebydlim s rodičema, já se staram o psa a příbuznou. A do J. Ameriky mi nezbyde nic jiného, než to našetřit, protože ho miluju. A co se týče šetření, rozvrhnout si to umim, já se jen často nesoustředim nebo jsem unavená jít uvařit, tak koupim hotový a už to jede.

Hele, kitty, rodinu nezavrhuj, to není dobrá cesta z extrému do extrému (nejdřív otrok, pak emigrant). Stačí začít žít vlastní život a s rodinou nastavit rozumné mantinely komunikace, interakce, i VZÁJEMNÉ pomoci a péče.
Nejbližší rodinu máš jen jednu, at už je jakákoliv. Často je největší problém rodinných vztahů to spolubydlení, časté vídání se, nebo moc blízká vzdálenost - jakmile to zmizí, s některými můžeš najednou vycházet dobře.
Většinou totiž platí, že cizí (včetně partnerů a kamarádů) tě nechá chcípnout na ulici a překročí, ale vlastní krev ne a v základu pomůže, abys přežil. Jasně, pokud u něčích příbuzných ani tohle neplatí, tak pryč s nimi, tam už není co řešit.

S tím hospodařením s penězi viz, co už jsem ti psal.
Pokud se ti jako pracujícímu člověku za rok nedaří naspořit ani 30-50k, je třeba to celé překopat a nastavit jinak (ta částka je pro špatně vydělávajícího a hospodařícího člověka hrozně moc a pro už průměrně vydělávajícího a hospodařícího hrzně málo).
Příjmy, Výdaje, Hospodaření měsíční i celkové.
Pokud se ti to nedaří, zajdi s tím za finančním poradcem s dobrými referencemi (první, co mě napadne, ač jsem ho nikdy nevyužil, takže musíš vyzkoušet, jestli to zafunguje nebo nestojí za nic). Měl by s tebou vypracovat nějaký finanční plán, krátkodobý, i dlouhodobý, abys měla dobře nastavené měsíční i roční hospodaření v rámci svých možností, příjmů/výdajů. Předpokládám, že kolem sebe mezi lidmi nemáš někoho, kdo by to s tebou udělal, nebo na to měl kapacitu.
Ta fatální změna myšlení a přístupu ohledně peněz je hodně podobná té u cvičení, jídelníčku a pohybu - v jedné cestě ten samý člověk nevidí řešení ani naději, v jiné je nalezne velice rychle.
Nekecám teoreticky, sám jsem si tím kdysi prošel. Totální pozitivní změnu do života to přinese už krátkodobě a pak v řádu dvou tří let extrémně jinam.
Nejhorší je setrvávat ve sračkách, které člověka ničí, ale on se bojí vystoupit z komfortní zony zvyku nebo z falešné zodpovědnosti k jiným.

Samozřejmě, ideál je dělat takovou výdělečnou činnost, aby to člověk nemusel tak řešit, ale i pokud to nejde, tak změnou hospodaření se dá udělat dost. Zdaleka nejvíc se ale dokáže změnou životního stylu, přístupu a úhlu pohledu. Dokud je člověk zacyklený v tom, v čem a jak dlouhodobě žije, často nevidí naději ani řešení (a taky tam ani být nemusí, dokud ten svůj život v základu nezmění).
Dále změnou vstupních parametrů nebo životního stylu, kdy může část "povinných/nezbytných" nákladů jednoduše zmizet.

Jak už jsem ti říkal, ty jsi schopna vyvinout velké úsilí a dřinu, ale musíš se to naučit nasměrovat tak , aby ti to přineslo smysluplný život, i rozumné peníze.
Začal bych fakt změnou bydlení, protože bydlení ve skutečnosti určuje VŠECHNO.
A tím, že si z každé výplaty odložíš 5k, aby sis spořila ne na J. Ameriku, ale na přechod do nájemního bydlení s vlastní smlouvou (nevím, jaký máš status bydlení s rodinou, ale i pak bych na tvém místě tenhle nultý krok udělal, jakkoliv ty smlouvy na dobu neurčitou jsou zlo, ale jiné řešení na své pozici nemáš, krom chlapa s bydlením/a u spolubydlení by sis asi oproti rodině nejspíš nepomohla).
Jde to, prostě osekáš výdaje, při kterých nikdo neumře.
Nejsi státní rozpočet, musíš hospodařit plusově.
Jak budeš bydlet sama bez příbuzných, rychle se ti vyčistí mysl od jejich sraček a zůstanou jen tvé vlastní sračky, se kterými už je v tvých rukách pracovat.
Pak můžeš příbuzným nastavit jasné mantinely vzájemné interakce i komunikace + velmi přísně ohledně peněz směrem od tebe k nim (kdo je dospělý, nemá nárok). A budeš na ně i mít vždy ten nepřekonatelný argument jako na chudáky na ulici - sorry, já už si platím vlastní nájem a své živobytí, nemám nazbyt.
Se změnou bydlení můžeš taky zásadně změnit okruh lidí, se kterými se stýkáš, nebo které si pozveš domů. A toxické lidi nahradit přínosnými a pohodovými. Což dělá v životě člověka fakt hodně, jestli má kolem sebe magory, idioty, hajzly, nebo dobré a úspěšné lidi.

Co se týče osamostatnění se v J. Americe, nevidím to jako ideální řešení. Natož bez nějaké dobré přípravy finanční, jazykové, kulturní + zázemí od spolehlivých lidí.
Cesta do bordelu nebo hrobu je tam krátká.
Rozhodně bude snazší osamostatnit se v České republice. I proto, že to tady znáš, umíš jazyk, jsi kulturně místní. Až to zvládneš tady, řešil bych J. Ameriku.
Tyhle ženské útěky zpravidla moc dobrého nepřinášejí - pokud to není k dobrému, zajištěnému chlapovi, s cílem společného života a rodiny (a upřímně, s holkami, co utíkají, nedopadá dobře ani tohle, protože časem zase utečou i od toho dobrého chlapa).

Co se týče kluka z J. Ameriky vs místní muži. Víš, musíš si uvědomit, že hezká slova nebo sliby online ani venku, NIC NESTOJÍ. Vždy je víc ten, kdo je pro tebe živý a připravený místo keců něco skutečně udělat.
Někteří muži naslibují a nakecají tolik, kolik ti slušní nikdy nemůžou dát, i když dávají dost (takhle tady v ČR končí všechny vztahy a pak slečny po spálení mostů zjištují, do jakých sraček se vydaly s lumeny a oč přišly s ok chlapy).
Chápu, že ti dává už to laskavé jednání a porozumění, kterého se ti předtím moc nedostávalo. A že je to samo o sobě pro existenčně a citově strádajícího člověka hodně (proto si i já btw bohužel myslím, že budoucí propracované AI ženy drtivě přejedou české už nesnesitelné a promiskuitní emancipované ženy).
Ale doporučuju nejít z extrému do takto rizikového extrému. Jsem také člověk co dělá veletoče z extrému do extrému, pokud ho ten první stav dlouhodobě ničí nebo neuspokojuje. Ale předtím jsem si vždy ujasnil, jestli ta nová cesta bude celkově podstatně lepší než ta stará. A někdy je to velice snadné vyhodnotit, jaké kroky jsou špatné nebo s nepřijatelným rizikem.
Například drogy, nebo dluhy (krom na bydlení, ale jen s velkou rezervou na krize), nebo cesty do neznámých území mezi neznámé lidi a odlišnou kulturu...to mívá nedobré konce a netřeba to dlouze analyzovat.

Oproti tomu změnit špatnou práci, špatné bydlení a toxické lidi v místě, kde žiješ - je naprosto správný krok. Stejně jako začít pravidelně cvičit.
U takové cesty je velice pravděpodobné, že přinese více pozitiv, i když začátek může být náročný (nejvíce v té změně a vystoupení z komfortní sračkové zony).

Držím palce

Ps: Nasrání je lepší než beznaděj. Ale dlouhodobě nic dobrého nepřinese ani jedno.

To si vzít nemůžu, by si mě někdo mohl splést s tebou

Ten text nesmí obsahovat mezery! Tak je prosím umaž, protože ti nejde poslat odkaz bez mezer

Kittyno kup si tohle - https://www.amazon.com/Ultimate-Costume- Womens-Cosplay-Costumes/dp/B08RPB22TW - to se na tebe úplně mega hodí!

@Major na koze jel: mě tvoje zoufalé snahy o pozornost nezajímají. Neobtěžuj. Budu tě mazat tak jako tak.

Já neumím tancovat omg, ani mě neznáš retarde

Jednou si třeba spolu zatančíme v pekle.

Mě baví ruční práce, třeba s lepicí pistolí v práci. Skládat papír a lepit. Dál třeba když je třeba stroj a je na něm problém nebo chyba a někdo mi ukáže, jak to spravit, tak já jsem happy a pak už si to pamatuju. Ale dělá mi hodně velkej problém stres, pak se nemůžu soustředit a nemůžu nic. Dál miluju zjišťovat, jak co funguje. Ale málokdy přijdu na něco sama, jsem moc blbá. Moje práce v továrně mě celkově baví, ale vydělává málo a bojim se, že mě třeba dají na něco, kde je třeba jet rychle a je tam stres a to já pak mám modrou smrt.