To rád slyším nebo čtu. Mně se daří obdobně. Pomalu zavírám věci, které mám rozdělané. Sice je jich ještě hromada přede mnou a další se rýsují, ale aspoň už mám nějaké výsledky. Teď jsem dodělal garnyže v celém bytě a přemýšlím, že si půjdu zaházet balónkem o tenisovou zeď, abych si procvičil reakce a chytání balónku. Když všichni spí, tak nikomu nevadí, když nejsem doma a všechno má přitom zavřeno, takže jediná možnost je zabavit se sám se sebou. Ještě bych si mohl zaběhat, ale do toho se mi moc nechce, nebo si sednout a zase něco namalovat. Měl bych ještě dodělat dokumentaci ke změně DMARC policy, ale na to mám celé dopoledne.
Byl jsem u své psychiatričky... zvláštní, jak psychiatr v ženském rodě se mi nějak nezdá... je to divné slovo. Takové umělé, ale přitom je asi správně. Brrr... No a tak mám diagnostikovanou bipolární poruchu pravděpodobně typu 2, což znamená, že nemám tak extrémní mánie, abych zažíval bludy a věřil ve své nadpřirozené schopnosti, ale stále je to prý problematické a asi má pravdu... jsem více impulzivní, ukecaný a družný a více hazarduji... sice prý už mám trochu nadhled, ale zrovna tato epizoda je taková, že dosahuje skoro mánie. Je to stejně zajímavé, přijde mi, že vím, o čem mluví, ale že nemluví o mně... ale přitom vím, že ano a že má pravdu, jen to teď nedovedu asi dobře přijmout.
Například, když jsem jí řekl, co všechno se mi honí v hlavě, a ona se pak ještě párkrát zeptala a nakonec mi řekla, že není normální, aby člověk neustále přemýšlel nad souvislostmi a nad tím, co bude dělat, a že je na mě poznat, že nepřestávám myslet... v tu chvíli jsem vůbec nechápal, že někdo myslí jinak než já, s odstupem vím, co tím chtěla říct, ale v tu chvíli jsem to vůbec nedovedl pochopit a začal se s ní o tom dohadovat.
No a za pár týdnů budu mít první KBT terapii, tak jsem zvědavý. Je zajímavé, že teď mě tolik nebaví skládat a hrát si se psaným jazykem, raději maluji nebo dělám věci rukama... každá ta epizoda je jiná... aspoň během této nepodvádím, i když nápady jsem už měl, ale je tolik věcí, co dělat, že je lehčí odolat.

Jsem zvědavý, jak dlouho bude trvat. Chtěl bych toho dokončit co nejvíc... a zjistil jsem, že melatonin mně dovede uspat na 2-3 hodiny, takže si ho dávám nad ránem, pokud se mi nechce zajít si zaplavat a tím se trochu udržuji, neboť když jsem nespal ten týden, tak jsem cítil, jak to tělo úplně nedává.
Přemýšlím, proč se to teď tak vrátilo, připomíná mi to vlny, které jsem zažil v UK... jen tam to bylo o něco silnější... a ten konec byl hrozný. Sranda je, jak si člověk pamatuje jen něco... vím, že jsem tam byl na dně, ale detaily si nevybavuji... vybavuji si ty fajn věci, ale to, co následovalo, to jen vím, že bylo, nevybavuji si z toho skoro nic a to, co si pamatuji, mi stačí... mozek funguje zvláštně. :D