Ten mobil jede rychle, ale za ty peníze mi měli dát minimálně 256 GB a ne jen 128 GB.

Ahoj, ta paní mi to nabízela, jestli si nechci prodloužit záruku, řekl jsem, že jo.

Vždycky muze být lépe a vždycky muze být hůř. Pozitivní je že dokud je to jako na houpačce, tak se to pořád může změnit. Co té trápí?
S tou otevřenosti a jak vnímám lidi, ono to je, těžký.. já vím co myslíš, cvokarka mi řekla že ví to co jí řeknu... jenže nic není tak lehký... já mám někdy pocit jako by už nic nebylo opravdové, máma, táta, jsou jen cizy lidé, všichni jen hrají to co mají.. zájem.. starost.. jen to hrají... a já jen přikyvuji.. hraju to s nimi, protože mě jinak zavřou... všichni mě mají za cvoka, ale neřeknou to protože stačí když si to myslí. To se blbě říká do očí, že jim nevěřím. Že nejsou reálný... tak jen o tom lžu a přitom někdy už ani nevím kam až to všechno saha.. někdy se musím sama ujistit že já jsem já.. že nejsem jen někdo na koho se dívám.. je to jako bolest, jen jiná.. bolest z prázdna. S praskama to nezmizí.. ale neboli to tolik... nezmizí ty pocity, jsou mi jen víc jedno.. chtěla bych být jakou mě chtějí, chtěla bych to moc, ale.. vždy je to blbý ale.. promiň.. co Velikonoce? Těšíš se na pomlázku?

Ahoj, jak se máš?

Díky

A tak to já si zase rada počtu. Bizaru není nikdy dost

Když já nevím, potřebují se v sobě nějak vyznat, nějak pochopit ale nedaří se mi to.. asi je moc brzy. Prý je moc brzy. Je jen teď dost blbý. Vlastně nevím co dál.

Ahoj, ty jsi mě poznal. Moc děkuju za to jaký jsi byl . Jak vidíš jsem živá... prý to bude dobrý, musím na sobě pracovat. A děkuji za kytky, bylo to roztomilý jak tam lítaly.

Buď rád, že žiješ tady a teď. Dříve obhájci poníženců hned končili ve vězení.

A zrovna tebe bych oblažil rád opavačko, ten tvůj temperament je velmi přitažlivý. Jakmile se rozejdu, jsi má první volba
Jinak otázka pokory či nepokory, na to není jednoduchá odpověd. Já jsem tak trochu chameleon co mění barvy dle svého prostředí a dle společnosti v jaké je.
Lásky a empatie mám asi tolik jako ohne a síry, Nezáleží ani tak na mě jaký živel bude řádit, spíše na vnějších faktorech, faktorech které probudí bud ten ohen a nebo lásku, každý dostane to co si sám vyvolá, třeba i v podobě demonstrování síly a onoho velikášství.

Chápu, že si asi připadáš skvělý a dokonalý. Rozumím tomu, že jsi asi uvědomělejší, než 99% procent populace a umíš na sobě na rozdíl od jiných makat. Co ale nabrat trochu pokory a nechat si tu svou velikášskou doménu (či její zbytečné projevy) pro sebe? Aby se ti jednou nestalo, že svými moudry oblažíš někoho, jako jsem já, a ten někdo potom tvou křehkou a štíhlou náturu v povznesenější náladě zdvihne a hodí do popelnice.

S tím Lídrem máš asi pravdu. Včera jsem tam byl a borec tam šel se životopisem. :D
To ještě neví jaká čamrda tam bude.

Když píši, tak nemyslím na ty hrůzy, co by se mi jinak promítali v hlavě.
Tohle ale byl Vietnam, protože jsem část toho psal na mobilu. Na mobilu neumím psát a nesnáším to.
Díky. To jsem nečekal, že to někoho zaujme. Přesně to chci. Bavit lidi.

Díky za asi positivní/pozitivní(Která varianta je dneska správně? Obě?) komentář.
Docela mě ta reakce překvapili. Čekal jsem to horší.

Za mě se učilo v němčině i češtine tak, pak zas tak a pak zas tak nějaké věci. A do dneška jsem z toho zblbnutý.

A když už se zdokonalým v češtině, tak to zase zapomenu. A lepší už to nebude. Ty jsi ještě mladý, tak to neznáš, kdy to mozek nebere.

S originálním literárním talentem jsem to dotáhl tak, že jsem jej nikdy nerealizoval a není na něj čas. Většinou. Teď mám trošku jiné období na chvíli.

To je odpověď na Tebou vážně míněnou verzi.

Ale taky to může být ta druhá. Ironická odpověď.


A záleží na tom?

Tady na tom webu jsou zajisté lidé, co mají mnohem větší talent, jen se tak nečílí.

Přestaň smradlavě předstírat, že si myslíš, že píšu všechno naopak!!

Ahoj, mohla bych se jen akademicky zeptat, co tě vedlo v té diskuzi o čakrových náramcích k tomu, myslet si, že vyjadřuje nějaký autorčin postoj, když nijak vyjádřen není?

Ptám se hlavně proto, že mě to zaujalo v kontextu mých vlastních předchozích diskuzí, kdy mi na základě tématu diskuze byl vnucován nějaký postoj (a ještě lépe jsem za něj byla někým odsouzena), který ale nebyl můj a diskuze ani můj postoj nijak neodhalovala, tak jako v případě téhle diskuze. Takže by mi to vlastně odpovědělo má otázku, jak tenhle mechanismus vzniká.

Ptám se opravdu bez emocí a bez toho, že bych tě chtěla nějak napadat a jestli nechceš, nemusíš mi odpovídat, ale upřímná odpověď by mi pomohla pochopit něco, co je pro mě těžké pochopit, takže bych ji ocenila. Ale na druhou stranu je to jen úplně okrajová věc na které nezáleží a já se bez toho případně dobře obejdou.

Aha, ono internetový svět je drsný, realizují se na něm nenávistně i lidé, co by tě v reálu daleko obešli. Vzpomenu se na pár lidí které jsem potkal a ti měli dvě identity, jednu nenápadnou skutečnou, druhou internetovou výsřední. Mě to ale příjde strašně sprosté, člověk chce dát zkušenosti, pomoc, dělá to ve svém volném čase a pak příjde magor co všechnu námahu pohřbí. Mě třeba lidé nemohou zklamat, já nejsem žádný jejich milovník, nejsem sluníčko co se na všechny usmívá. U tebe ale cítím, že máš skutečnou empatii a snažíš se v nich vidět to dobré(nechápu ), a proto mě to pobuřuje dvojnásobně. Lidé empatičtí, moudří, milosrdní by měli být hýčkáni jako poklad.

Ahoj, děkuju za milé povzbuzení. To potěší. Ve skutečnosti se mi ze začátku, co jsem tu chodila, chtělo prostě jen pomoct někomu, kdo to potřebuje nebo někoho potěšit a chápala jsem, že ne vždycky právě to, co napíšu, pomůže konkrétnímu člověku, protože lidé jsou různí. Ale tak nějak mě těšila určitá představa toho "aspoň jednoho" ("kdyby aspoň jednomu pomohlo, co napíšu, pak to má smysl"). Hejty přišly až později a ty první mě teda semlely šíleně, krom toho, že mě to trápilo, jsem o sobě i pochybovala, jestli fakt nemůžu být taková zrůda, jak jsem některými vykreslovaná. No, a několik mých přátel, co jsou ze zpovědnice i z reality zároveň, mě hodně povzbuzovalo k tomu, abych si to nebrala osobně, až se jim to předevčírem povedlo a fakt to se mnou přestalo cokoli dělat. Takže jo, mrzí mě, že občas přijde nějaká bomba z úplně bizarního směru (a k tomu i ta je často dost bizarní). Nejsem masochista, není to nic, co by mě těšilo, ale pořád me těší chodit sem kvůli tomu potenciálnímu "aspoň jednomu" a mezitím i jen tak reagovat do diskuzí, když mě zaujmou.

Hele jak je uvedeno v popisku. Primárně tady zaháním nudu v práci. Občas se tu nad některými těmi výplody i od srdce zasměju. Jinak dík, taky tě považuju za jednoho z těch pár normálních. A že jich tu opravdu moc není.

Dík za reakci k mé zpovědi.

Zajímalo by mně, zda mi můžeš odpovědět, v čem konkrétně mám podle tebe ujeté názory.