Možná to mlčení je rovnocenná výměna za ty sny. V nich cítím to, co kdysi. A jasně, probuzení bolí, ale jenom tam jsem s tebou, jenom tam se normálně bavíme, jenom tam je to jako dřív. Vrátit čas už nejde, ale ve starém domě si opět nasadím tvé staré tričko a přemítám nad dobou, kdy ještě bylo cítit po tobě. Sakra, já vím, že kdyby se splnila má tajná přání a ty by ses objevil před mým prahem, tak bychom si možná neměli co vřelého říct. Možná bys mi mluvil o ní, já tobě o něm a vevnitř bych cítila, jak krvácím. Možná by mi všechno za tebe řekl chlad v tvých očích a já se obavám, že ta druhá možnost je pravděpodobnější.
Ve snech balancuju mezi tebou a svým životem. Chci oboje. Chci vás utajit, nechci, abyste se setkali, ale to není člověk, kterým bych chtěla být. Však těžce se s tebou loučím. Štve mě, že ani nevím, kdo jsi. Od toho listopadu nebyl den, kdybych na tebe nepomyslela. Není otvor, který bys nenašel. Vždy se dostaneš zpátky do mé hlavy, nevím, jak mám vyhnat někoho, koho ani poslat pryč nechci, nechci přijít o ty sny, jediný kousek tebe, co mi zbyl, kousek, co ani nejsi ty.
Nemám tě ráda a myslím si, že jsi debil. Mrzí mě všechno, co jsem ti neřekla. Nikdy jsem s nikým necítila takové propojení jako s tebou. Jsi ta nejhorší věc, co se mi stala.
Tyhle jednostranné city člověka zabijí. Já stála na druhé straně, já vím, jakou k člověku můžete cítit lhostejnost, zatímco on o vás maluje obrázky na zeď. Doufám, že ke mně cítíš aspoň nenávist, že ti nejsem úplně jedno, že jsem nebyla jen výplňová epizoda, když tys byl středobodem mého vesmíru.
A kdybych mohla vrátit minulost zpátky, tak bych se vrátila pro ni. Ukázala bych jí, jak moc mi na ní záleží, neodložila bych ji na druhou kolej, nenechala bych nás proměnit se v stín. Teď to bodá u srdce, když ji vidím na fotkách. Vznáším se v její oběžné dráze bez povšimnutí. Neozvu se, nechci být ten, kdo má rád víc. Zůstanu jen neopětované srdíčko v instagram stories.
|
| alenakralova |
 67 |
|
|
98 
44 
Tajemnej
E168