Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
|
Práce -> únava
Zábava -> psychický odpočinek
Proto chtějí mít lidé práci jako koníček.
|
|
|
|
Máš důvěru ve svou profesi. :-D
|
 Dík. |
|
|
|
Asi víš, co ti na to opovím ;P
...na nějaký psychology já se můžu vys...!
|
|
|
|
Tak toho psychologa budeš brzo potřebovat asi. ;-D
|
|
|
|
Nevím, já jedu vždy extrémy. Neumím jinak. ;P
|
|
|
|
"ale navíc je to ještě děsná nudařina."
Nuda nenuda, ono jde asi o tu efiktivitu a pocit, že to, co člověk dělá, dělá tak, jak je pro něj dobré. :-) Ale teoretik umí být každý, v praxi už to taková sranda není.
|
|
|
|
"Zlatá zlatá střední cesta. :-)"
to nejen, že nemáš výhody (ani nevýhody) ani jednoho extrému, ale navíc je to ještě děsná nudařina. Takže to nechci ;)
|
|
|
|
"Ale zase věřím, že jsou pak daleko spokojenější. Protože mají pohodku, nemají stresy, který já si vyrobím úplně zbytečně."
Ale nemají ten život, který by asi chtěli. Žádný extrém asi není dobrý ale. Zlatá zlatá střední cesta. :-)
|
|
|
|
"Našel jsem i knihy, které podle názvu tuto teorii zpochybňují, kouknu i na ně."
Člověk by neměl číst jen název, ale zjistit si, o čem kniha je. Ta kniha, kterou jsem našel, měla v názvu dangerous idea, ale týkalo se to sebeurčení v souvislosti s národnostní otázkou. Takže žádné zpochybňování se asi nekoná. :-)
Kouknul jsem se na knihu a...
Ta kniha je bichle, má přes tisíc stránek. Taky proto není nejlevnější. Je to už hodně teoretické čtení, text už je vyloženě pro zájemce o obor, potvrzují to i recenze, ale kupodivu si z toho nejen může, ale téměř jistě odnese i "obyčejný člověk" a může mu to pomoci v nalezení motivace, pochopení, jak on sám funguje. Což se mi vůbec nepodařilo u knihy o prokrastinaci od Ludwiga, kterou považuju za naprostou ztrátu času, ač je docela zajímavá, jako startér pro změnu podle mě nefunguje a podobnou zkušenost dle recenzí mají i další čtenáři.
Knihu si pořídím, ale číst ji budu až po těch, které jsi už doporučil.
Ohledně toho pořízení - rozhodně si už dnes nekupuji knihy, které jsou zajímavé a mohl bych si je přečíst. Už chci jen knihy, které mi tzv. něco dají, budou mít smysl pro můj život. Takže zatím se trefuješ fakt dobře. I když už se asi dostáváme do více a více teoretických a hutnějších vod. :-)
|
|
|
|
Ale zase věřím, že jsou pak daleko spokojenější. Protože mají pohodku, nemají stresy, který já si vyrobím úplně zbytečně.
|
|
|
|
" takže upřímně, jsem nikdy nepřišel na chuť těm, kdož moc kontemplují nebo obecně, nechají se čímkoliv brzdit při tom, aby šli za tím, co chtějí, ať už je to škola, práce v zahraničí nebo jen stěhovačka do města/země, který se jim líbí vizuálně a jakkoliv tam nikoho nemají, cítí se tam fajn."
Podle mě ani tihle moc nepřišli na chuť sami sobě, právě proto je ta chronicka kontemplace problém a téma. Ti lidé to totiž dělat nechtějí, ale moc neumějí jinak. :-D
|
|
|
|
Jo, to je fakt! Na zdroje jsem zapomněl tentokráte. Inu velká to akademický chyba! Ale možná dáno i tím, že zde jsem čerpal primárně z přednášek a z výpisku v rámci předmětu psychologie práce a personálního řízení. Nebo jak se to jmenovalo. :D
Jinak tebou navrhované téma mi nikdy moc nesedělo, protože já jedu hodně yolo :D prostě se sbalim a jdu to dělat. Jsem trošku „práskač dvěma". Když něco chci, že už jsem to několikrát udělal, jdu, vezmu svých par švestek (ani pět jich nemám :D) a odstěhuju se stovky kilometrů daleko a vůbec neberu ohled na druhý, nechám za sebou všechny přátelství, romantický vztahy prostě prásk a jdu :) což nikdo moc nechápe :D takže upřímně, jsem nikdy nepřišel na chuť těm, kdož moc kontemplují nebo obecně, nechají se čímkoliv brzdit při tom, aby šli za tím, co chtějí, ať už je to škola, práce v zahraničí nebo jen stěhovačka do města/země, který se jim líbí vizuálně a jakkoliv tam nikoho nemají, cítí se tam fajn.
|
|
|
|
Tohle asi většina lidi ví, cítí, ale nedokáže to pojmenovat, vysvětlit. Nebo v sobě najít to něco, co ho bude pohánět, bude chtít vstát z postele. Trošku s tím podle mě souvisí zpovědi pana NCNJ.
Já jen dodám, že kniha od těch dvou u nás nevyšla, ale v angličtině je dostupná. Jmenuje se Self-Determination Theory a později dodám svůj názor, zda kniha stojí za to, jestli nejde jen o terii (i když zajímavou), nebo jestli nenabízí i praktické rady. Podle počtu stránek tipuji, že to druhé tam bude též.
Našel jsem i knihy, které podle názvu tuto teorii zpochybňují, kouknu i na ně.
Víš, které téma je podle mě zajímavé a trošku souvisí s tvými přednáškami? Kontemplace. Chronická.
Tento pojem pochází z uznávaného psychologického Transteoretického modelu změn (tzv. Stages of Change neboli fází změny), který popisuje, jak lidé dělají v životě rozhodnutí a mění své chování.
Uvíznutí ve fázi kontemplace
Podle tohoto modelu prochází člověk při jakékoli změně (začít podnikat, změnit práci, rozbít zlozvyk) několika fázemi:
Prekontemplace: Člověk si problém ještě neuvědomuje.
Kontemplace (Uvažování): Člověk ví, co chce nebo má udělat. Neustále váží pro a proti, analyzuje, plánuje a přemítá.
Příprava: Dělají se konkrétní plány.
Akce: Začne se reálně jednat.
Problém nastává, když člověk v této druhé fázi uvízne. V psychologii se tomu říká chronická kontemplace. Člověk měsíce či roky „přemítá“, sbírá informace a připravuje se, ale nikdy se nepřehoupne do fáze akce. Vzniká tím vnitřní konflikt, který je vyčerpávající a doprovázený silnou úzkostí.
Tak třeba námět na další přednášku by to mohl být?
Jako vždy děkuji.
|
|
Dík. |
|
|
|
25 
25 