| Ahoj holky, šly byste se mnou na rande? Počkat, vlastně ne, víte co? Já nakonec nechci. Teda... Pokud byste na tom netrvaly, pak bych to pro vás udělal. Možná bych si to nakonec i užil. Možná nakonec teda vlastně i chci, tak co kdybysme to rande prostě dali? Zvu vás. I když, já vám nevím, možná na to není vhodná doba, vždyť se ještě ani trochu neznáme. Tak ne, ruším co jsem rušil a vzal zase to zrušení zpět. Aby bylo jasno, pozvánka na rande neplatí! Na druhou stranu zase lidi se seznamují všelijak, tak proč se řídit konvencemi? Víte vy co, pojďme do toho skočit po hlavě. Já vás na to rande prostě vezmu a uvidíme, co z toho bude. Jenom teda si říkám, že tu zatím vedu spíš monolog. Možná jsem měl začít otázkou, jestli vůbec na to rande se mnou chcete jít. Počkat, tím jsem vlastně začal, jenom jsem to pak zrušil a dostali jsme se až sem. Tak tedy, chcete jít se mnou na rande? Hmm, hmmm, jenže co když vás odradí právě to, že se vás ptám? Třeba chcete chlapa, co umí říct, jak věci budou. Tak se podívejte, prostě na to rande jdeme a basta! No ale já vlastně nevím, jestli to není chybná úvaha. Z čeho vlastně usuzuji, že vám imponuje, když se nezeptám? Co když dokonce to vás odradí. Tak teď jsem znejistěl. Neměl bych se teda radši vážně zeptat? Hele holky, chcete teda na to rande nebo ne?! Víte vy co, já už jsem z toho na nervy, na žádný rande nejdu. No ale co když se tím připravím o něco krásného? To je šlamastika... Pane bože holky, proč mi to děláte? Já na vás tak vlídně a vy na mě takhle, chvíli klidu s vámi člověk nemá. |
| Jonebone |
|
|
|