Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
|
"Můžeš si tedy s biblickým Kazatelem položit podobnou otázku, jaký užitek má člověk ze všeho svého pachtění."
Nevnímám své působení tady jako pachtění. Neženu se za bohatstvím , kariérou či prožitky. Chci udělat z tohoto světa lepší místo k žití.
A ty jsi křesťan? Že vnímáš tento život jako trenažér? Nějak nevím furt jak to myslíš - simulace kterou vytvořil kdo a proč?
|
|
|
|
Někdo se tu zaregistroval pod mou přezdívkou, tuším, že schválně
Nebudu to řešit. Ale chtěla jsem ti jen napsat, že bys na sebe měl být hodný a občas se i za něco pochválit
|
|
|
|
Simulace neznamená lež, ale spíše trenažér. Na běžícím pásu získáš podobnou vytrvalost, jako na chodníku.
Tento svět vznikl a zase zanikne, "zde nemáme trvalý domov", píše apoštol Pavel v listě Židům. Můžeš si tedy s biblickým Kazatelem položit podobnou otázku, jaký užitek má člověk ze všeho svého pachtění.
|
|
|
|
Dnešní den: Mně afirmace pomáhají. Ale upřímně za tu mnohaletou práci bych měl být - dle mne - už osvícený. Někdy mám pocit že v mnoha důležitých oblastech nefungují. Roky si říkám, že jsem sebevědomí a cítím se skvěle - no a aktuálně prožívám spíš opak. V zaměstnání mám pocit že toho moc neumím a že mne vedení (které je se mnou dle slov manažerky spokojené) přeceňuje.
Bojuji i v oblasti financí kdy jsem rád že vyjdu s penězi , oslovovat ženy už ani nezkouším.
Ale má tomu tak asi nyní být. Taky to není tak černé jak to asi vyznívá - v některých oblastech jsem úspěšný.
Jinak terapie mi pomáhá - se současnou terapeutkou jdeme opravdu do hloubky - a mluvíme i o věcech které jsem ještě s nikým neotvíral. Z toho mám velmi dobrý pocit.
Jáchym: Jaký smysl by mělo snažit něco v životě dokázat když by to byla jen simulace? Pro mne by to bylo spíš demotivující.
|
|
|
|
Tak to je bezva, že chodíš na terapii
Tam tohle téma můžeš otevřít klidně opakovaně
Afirmace mně osobně nepomáhají, ale ty to můžeš mít jinak
Jestli můžu říct, co mi pomáhá, tak utvořit si nový život podle svých představ, pak nemám takovou tendenci vracet se k tomu, co bylo
|
|
|
|
Přijmout moje přesvědčení by ti uškodilo, pokud bys tak chtěl nahradil svoji zkušenost.
Kdyby byla zkušenost přenositelná, nemuseli bychom se sem rodit.
Můžeme se vzájemně inspirovat. Nemůžeme ale jít za druhého jeho cestu.
|
|
|
|
Dnešní den: na psychoterapii chodím. Taky si říkám denně 20-50 minut afirmace. ( pro mně to je forma meditace) Taky už roky jednám odvážně - poměrně často dělám věci kterých se bojím.
Můj život tomu odpovídá i neodpovídá. Odpovídá v tom smyslu že se mi plní mé sny. Tedy krom jednoho - v oblasti vztahů mám pocit, že mi spíš ujíždí vlak. Což je pro mne lehce demotivující.
Moje odpovědnost vím. Ale jen částečně.
bilej tygr: tak existuje cesta vystoupit ze své mysli nad úroveň myšlení - to je pro mne radikální krok a těžko dosažitelný cíl. Nebo zůstat ve své mysli - ale myšlení přeprogramovat tak aby hrálo v můj prospěch. To je pro mne mnohem snadnější a uchopitelnější způsob. Kterým už roky jdu.
Jak píši v něčem úspěšně - v jiných oblastech mám pocit že se od svého cíle spíš vzdaluji.
Jáchym: no nevím jestli by dívat se na život jako simulaci v mé situaci nebylo spíš ke škodě. I když kdo ví třeba bych tím získal nadhled.
Mallere: Bylo období kdy jsem se nedokázal smát ani brečet - byl jsem psychicky mrtvý. Nikomu bych ten stav nepřál zažít. Pak to přešlo ve vztek, zlobu a chuť se pomstít - to byli energeticky mnohem lepší stavy. Brečet jsem dokázal až po několika letech.
Stav který cítím nyní je lehké vyčerpání a apatie - ale věřím že s příchodem jara se to zlepší.
|
|
|
|
No minulost hlavně ani změnit nejde.
Co jde, tak změnit svůj postoj k ní, tak, aby ti příliš nezasahovala do současnosti.
A od toho jsou ty terapie, o kterých tady pořád píšu dokolečka
|
|
|
|
"Bůh všechny účty po smrti vyrovná" podkládá předpoklad, že tady jsem já a tam je nějaký ode mě oddělený bůh. V určitém úhlu pohledu tomu tak je ("Proč mi říkáš ‚dobrý‘? Nikdo není dobrý, jedině Bůh" pravil Ježíš jednomu muži v Lukášově evangeliu).
Zároveň jsme ale mnohem víc ("aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě" praví Ježíš v Janově evangeliu), nežijeme jenom tady.
"Jak jsi mi tohle mohl udělat?!" zvolal jsem v duchu, když jsem si to mlhavě začal uvědomovat (vypadám tak o 10 let starší/šedivější, než je můj biologický věk). A taky mlhavě uvědomovat, že jsem to byl já, kdo si to udělal. Protože benefity z toho utrpení jsou nenahraditelné. Z toho důvodu bych do toho šel určitě znovu. A znovu. Protože výsledek není deterministický, máme svobodnou vůli a může se to všelijak zvrtnout, jako možná u tebe.
V prvních staletích byla reinkarnace v křesťanství tolerována. Představuji si to jako panáčka v prvních počítačových hrách na ZX Spectrum, co jsem jednou vydržel hrát, nadšený i vztekající se, až do rána. Zdejší simulace je pochopitelně mnohem, mnohem sofistikovanější a úplná identifikace s tělem je od narození zcela přirozená.
|
|
|
|
Řekl bych, že Jáchym svůj komentář myslí v buddhistickém smyslu, nebo se aspoň do tohoto chápání dá přeložit. Podle toho to, co považujeme za svoje já, taková ta naše osobnost včetně vší historie, motivací atd., nemá žádnou pevně zakotvenou a trvalou realitu - je to jen iluze, která tady dnes je, zítra bude trochu jiná a za delší čas bude úplně někým jiným nebo nebude vůbec.
Naštěstí za touto iluzí je něco skutečnějšího a trvalého. Osvícení, poznání, spasení... znamená to objevit a přesunout svůj pocit identity na tento základ.
"Panáček" - naše dočasné "já" - tady ovšem obvykle ještě nějakou dobu zůstane a dožije si svůj osud; můžeme se na něj ale dívat jaksi "zvenku", nebo "shora"... A to je cesta k tomu vnitřnímu klidu. Pokud má být trvalý, tak asi jediná cesta - i když k tomuto cíli lze kráčet různými pěšinkami.
Alchymisté to nazývali záměnou Slunce a Měsíce - Měsíc jen odráží světlo Slunce, ale v noci ho vidíme jako jediné světlo. Jung tento proces popisuje ve více evropských termínech jako tzv. individuaci. No a křesťané by to viděli jako cestu k Bohu. Jen by to muselo být takové trochu původnější nebo opravdovější křesťanství, ne nějaké komerční a určené k manipulaci davů.
|
|
|
|
Dnešní den: minulost změnit nechci. Jen u mne hraje zásadní roli v důvěře bohu/životu. To co v mém životě bůh nechal proběhnout se velmi těžko odpouští. Vlastně v sobě stále mám hořkost toho všeho. Není to vztek ani nenávist jen mi to všechno přišlo zbytečně kruté. Je pro mne těžké důvěřovat někomu kdo mne nechal projít tím vším.
Jáchym: máš na mysli být povznesen nad nespravedlností tohoto světa - protože bůh všechny účty po smrti vyrovná? Možná tě špatně chápu , nevím jak to myslíš.
Jebety: Takhle lehký to pro mně není.
|
|
|
|
Klid a pokoj v duši je krásný. Nuda, šeď a apatie je horší.
Někdy jsem ráda za smích a slzy, protože si připadám jako člověk. A ne robot.
Ale chápu: čeho je moc, toho je příliš.
|
|
|
|
Presne tak, byt v klidu a bez stresu, nic neresit, kdyz neco nejde, tak to nejde a hotovo, neresit, nejde to, tak to ma byt. A je klid.
|
 Jebety |
|
|
|
Minulost nezměnis, změnit můžeš současnost a budoucnost
Pokud tě minulost pořád dohání, res to na terapii
|
|
|
|
"a kdo pláčou, jako by neplakali, a kdo jsou veselí, jako by nebyli", píše apoštol Pavel v 1. listu Korintským. "Buďte kolemjdoucími", nabádá Ježíš v Tomášově evangeliu.
Pokud někdo jenom prochází, nedotýkají se ho dramata, která na cestě potkává, tolik, jako kdyby se odehrávala u něj doma.
Čili je neúčinné chtít méně dramatu a zároveň se zde cítit jako doma. Což souvisí s nahlížením na sebe sama.
|
|
|
|
"A co ti v tom brání?"
Minulost. Vim čím jsem si prošel a Bůh mne v tom nechal. Tedy ne úplně - ale musel jsem si projít velmi těžkým obdobím. Vlastně mi Bůh i v tomto těžkém období podal několikrát pomocnou ruku - ja ji odmítl. Nevim do jaké miry to ale byla má svobodná volba , spíš mi připadá že jsem jinak konat memohl.
Jáchym: nevim co jsi tim chtěl říci. Drama už nechci - kdo si prožil neco podobného ten to chápe.
|
|
|
|
A co ti v tom brání?
|
|
|
|
Až rozpoznáš toho paňáčka v mysli, co nechce drama, jako paňáčka, tak bude konec dramatu.
|
|
|
|
48 
74 
