Člověk který ve školních letech proseděl příliš času na počítačových hrách (a že takových bylo a je), později jednou lituje, vnímá to jako životní chybu, omyl, zabitý čas. Dokud se s tím nevyrovná, radši by se vrátil do minulosti a vše udělal jinak. Více chodil ven, více se zajímal o školu a známky, více o kamarády a holky.
Člověk který během celého svého života na sobě málo pracoval, žil vždycky pohodlně, nepřekonával se, nehledal výzvy, cíle, nikdy nevytrval, v 50 letech bude svůj život promítat a bude litovat toho, že v životě nedosáhl větších úspěchů a že se s životem více nepopral. Spolu s procesem stárnutí nastoupí krize středního věku. I v tomto věku bude zažívat různé starosti, problémy, stresy a depky, které by přitom nemusel, kdyby na sobě dlouhodobě pracoval.
---
Člověk který na sobě pracuje, má disciplínu, dosahuje v životě úspěchů, jeho život je lepší, kvalitnější, naplněnější a spokojenější. Takový člověk nemá tolik starostí a stresů, protože dbá na sebe a svoje zdraví a pracuje na sobě, takže se s tím nemusí potýkat. Jeho život je vyrovnaný, má nějaký řád, jeho život je pod kontrolou. Takový člověk má dobré zdraví, dobré vztahy, nestrádá nikde.
TAKOVÝ ČLOVĚK NEMÁ PROČ A NEBUDE NIČEHO LITOVAT!
JEHO ŽIVOT ZA TO STOJÍ A JE LEPŠÍ, NEŽ MÁ PLNO JINÝCH LIDÍ, CO NA SOBĚ NEPRACUJÍ! |