Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
Nevědel jsem že jsi introvert, já jsem taky, ale tu radu jsem psal na introvertní spůsob. "." Dobře děláš, když píšeš, že když to budeš cítit. Tak se to má, řídit se intuicí.
|
|
|
Hele v pohodě, že máš pochybnost. Lidi mají pochybnosti, protože si většinou nejsou jistí ani sami sebou, natož někým jiným... :D To je úplně normální. A já se nerozčiluju. Jenom mám potřebu něco říct, protože když mlčíš, tak si lidi myslí, že mají pravdu. A to já nemám zapotřebí. Proto píšu, protože mě nebaví, když o mně někdo něco mele a já to jen tak nechám být. Jinak k tomu Voltu – já to nezavrhuju. Já jen říkám realitu, že aktuálně na to prostě nejsem nastavený. A že si vážím toho, že mám zázemí a nemusím to rvát silou. Tady si všichni myslí, že práce kurýra je jakási spása. Ale já to neberu jako životní vrchol. Chápu, je tam pohyb, poznáš lidi, možná holku, blabla... Ale já jsem introvert, většina těch lidí mě ani nezajímá. A nějaká holka, co mě má poznat, že jí přivezu jídlo? To zní spíš jak špatná reklama, ne jako reálnej scénář... :D Změna prostředí je fajn, ale musíš na to být mentálně připravený. A to, že člověk „někam vyjede na kole“ nebo si jde „doručit burger“ ještě neznamená, že změnil život. Lidi tu strašně přeceňují tyhle drobnosti. Já chci změnu totální, hlubokou, zásadní. Ne jen „trochu se projít a dělat, že žiju“. Ale neboj. Jak říkám – všechno má svůj čas. Já ty věci dělám až tehdy, když cítím, že to má smysl. A pak to udělám rychle. Zatím prostě sbírám energii. Možná ne ideálně, ale reálně. Takže díky, že to nebylo rýpavý – to se cení. Ale já to prostě vidím trochu jinak.
|
|
|
Žádáme registrovaného NC.., aby ve vlastním zájmu přišel potvrdit, že je to fake!
|
Korektor |
|
|
Tak sorry jako, jsi to ty, ikdyž stejně malinkou pochybnost mám. A nerozčiluj se, já tě nesoudím, nevysmívam se ti atd. Nechtěl by si si to přeci jen rozmyslet s tou prací kurýra u Voltu? Vzdyť nemusíš to hrotit a vydělávat statisíce. Ale tak by si možná spoznal nový lidi, možná i holku by sis moh najít. A nezapomeň, je to pohyb a změna prostředí, co je pro člověka skvělý.
|
|
|
Jo, jen bych chtěl dodat, že jsem PRAVÝ NCNJ-trénink, protože tu už začínají běžet nějaké teorie a nesmysly, že si to někdo vymýšlí, nebo že si snad hraju na někoho jinýho… :D Všechno, co píšu, je realný... I to o té mamce – to jsem napsal, protože si prostě vážím toho, co pro mě dělá. Peníze, jídlo, úklid – je to fakt podpora, kterou neberu jako samozřejmost. A jen blb by si z toho dělal výsměch. Ale jasně, někdo, kdo má vztahy v troskách nebo ho rodiče dávno poslali do háje, to asi nepochopí... Takže místo nějakého ubohého moralizování, by možná stálo za to si uvědomit, že aspoň píšu věci na rovinu a nehraju si na něco, co nejsem. To že jsem to napsal bez odstavců, nebo že jich bylo míň, je jenom tím, že mi to tak přišlo lepší. Prostě jsem to cítil tak, že ten text má jít v kuse, že má držet pohromadě, protože to má plynout. Nechápu, co na tom řešíte... :D Ale to je klasika. Někdo si přečte pár vět, vytrhne si to z kontextu a hned jede verdict. Hlavně že vy jste samozřejmě ti největší realisti a máte všechno srovnaný... :D Ne, nejsem vymyšlená postava. Nejsem žádnej troll. A všechno co píšu je reálný. Ale chápu, že někoho to štve. Někomu prostě vadí, když někdo píše o věcech napřímo, protože to nastavuje zrcadlo. Protože to není hraná maska, ale jen holá pravda.
|
|
|
Jo, to asi není pravej NCNJ. On by nepsal o mamince atd. Touto zpovědí by vlastně prozradil že prohrál a takovej on není. Alespoň odhaduju.
|
|
|
To je samý maminka, maminka, ale kde je tatínek? Že tě neztřískal karabáčem?
|
|
|
Hezký pokus, ale tenhle spratek většinou píše delší odstavce, v nichž opakuje stále stejné myšlenky, maximálně osciluje mezi dvěma zcela protichůdnými názorovými stanovisky. Nebývá schopen tak plynulých, progresivních, někam se vyvíjejících úvah.
|
|
|
Ještě bych k tomu chtěl dodat... Že vím, jak to zase bude. Někdo si to přečte a napíše mi sem, že jsem línej, že si to všechno vymýšlím, že si to dělám sám a že bych měl něco dělat a že to je moje vina a nevím co všechno... :D Ale to je právě to, co mě už ani nepřekvapí. Protože přesně takhle to vždycky je. Lidi si myslí, že ví, že mají jasno, že to pochopili, že mají pravdu... A hlavně že mě znají, že ví kdo jsem, co dělám a co mám dělat. Směšný. Jako bych tady ještě nikdy nenapsal něco podobnýho, že jo... :D Jako by to bylo poprvé. Ale tohle je prostě kruh. Začátek, konec, začátek, konec. Už mi to přijde i normální. A jo, chápu, že Vám to může připadat absurdní. Že tu prostě napíšu, že se na všechno vybodnu, ale zároveň vím, že se stejně k tomu vrátím. Ale to je přesně ono. Takhle to funguje. Ne u všech, ale u mě jo. Takže spíš jsem teď ve fázi, kdy už si to nepřikrášluju. Nehraju si na nic. Neříkám, že „teď už fakt na 100%“. Prostě... není 100 %. Není disciplína. Není energie. Je pokoj, důchod, máma a had. A nějak mi to teď stačí. A třeba mi to zase přestane stačit. A možná pak přijde ta fáze, kdy budu mít zas potřebu „něco změnit“ a napíšu novou zpověď, jak „od zítra jedu fakt tvrdě“ a „srpen bude přelomovej“ a všichni si ťuknou na čelo. Ale aspoň je to pravda. Moje. Takže kdo to chápe, ten to chápe. A kdo ne, tak to stejně nepochopí, ani kdybych tu vypsal celej svůj život po dnech.
|
|
|
|