Cookie Consent by Free Privacy Policy website
Navigační lišta REGISTRÁCIANavigační lišta TABLONavigační lišta ŠTATISTIKANavigační lišta SOUTĚŽENavigační lišta POMôŽTENavigační lišta REKLAMANavigační lišta KONTAKTNavigační lišta
Navigační lišta
Horní lišta bez menu
Logo Zpovědnice
Online zpověď Návštěvní kniha Nová zpověď Časté dotazy
Dolní lišta Dolní lišta Dolní lišta
Nabídka voleb Dolní lišta voleb
Spoveď č.1242311, vložené 30.10.2024 11:41:05 Staršia spoveďNovšia spoveďHlavná stránka
Jakej je to pocit někoho zabít?
Ptala jsem se na to asi milionkrát majora a ten vždycky trapné začal říkat bez komentáře. Nevytáhla jsem to z něj ani když byl vozralej. Slyšela jsem teorie že se člověk v tu chvíli cítí jako bůh ale taky hrozně.
Fakt by mě to zajímalo. Je tu někdo kdo někoho zabil a může mi říct jaký to je?
Nemyslím třeba při autonehodě ale jako prostě úmyslně.
Jakej to je pocit?
 Tojsemvedela Žena34 Kategorie  VYMAZAT

Zaslané rozhrešenia Staršia spoveďNovšia spoveďHlavná stránka
Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš, aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj si ju TU !
 
31.10.2024 13:31:15
Záleží na člověku a jeho psychice.
 Loca Loca Žena98 Kategorie
31.10.2024 00:24:56
Jako bůh? Co prosim? Jedině asi po těžkém boji, kdy s někým bojuješ o život, on tě skoro zabije, ale nakonec vyhraješ - tak pak jsi možná mega šťastná a spokojená sama se sebou. Ale v každým jiným případě to bude spíš nahovno a budeš to chtít sakra vrátit, jen už to nejde. Absolutně ŠÍLENÝ pocit pro lidi co mají aspoň nějaký svědomí (a ti, s kterýma to nic nedělá by měli být někde izolovaný)
 Tak Trochu Zoufalec Muž21 Kategorie
30.10.2024 21:49:44
Já jednou přišel do styku se smrtí, doma sem večer z venku slyšel nějaký šplouchání, když sem se podíval z okna tak už nic slyšet nebylo, tak sem šel prozkoumat sud s baterkou a našel sem tam utopenou kunu, fakt velkou a hezkou... přijít dřív mohl sem jí zachránit, přišlo mi to mega škoda takovýho hezkýho zvířete, bylo mi to mega líto.
Uvědomíš si v tu chvíli jak je život křehkej, že stačí minuta a život může utichnout... i v tobě. Člověk potenciálně může žít 80 let, ale stačí minuta a celé je to pryč.
 Lesní Bivoj
30.10.2024 20:11:33
Usmrcovala jsem myši v jednom výzkumném ústavu. Nedělalo to se mnou celkem nic. Jenom jsem se snažila zvládnout techniku, aby trpěli co nejméně. Strhávala jsem jim vaz. Když se to udělá dostatečně rychle, tak to trvá jenom pár sekund, ta myš ztrácí vědomí, nestihne se ani pohnout. Někdy se teda vyvolaly nějaké reflexy a ta myš třeba rychle hrabala nohama, ale vypadalo to jako reflex, ne jako uvědomělé chování. Potíž byla, že jak se na těch myších dělali pokusy a byly prorostlé nádory, tak se někdy přetrhli jinde než za krkem, třeba uprostřed zad, a musela jsem jim potom strhávat ten vaz ještě jednou. Stávalo se taky, že při tom krvácely z nádorů. Slabší povahy to nedávaly. Měli jsme tam takové dva chlapce v týmu, kteří to odmítali dělat. Jeden omdléval při pohledu na krev, takže za něho dělaly pokusy na myších laborantky, potom přešel na jiné oddělení, a pokud vím, tak se to nezměnilo a pokusy na myších za něho pořád dělají laborantky. Druhý měl nějaký filozoficko-psychologický problém s tím, že by jeho rukou měl někdo umřít, byl věřící, a z těchto důvodů odmítal pokusy na myších i jejich usmrcování, nicméně pro jeho práci byly myší pokusy potřeba, takže jsme taky usmrcovali myšky místo něho, a ten šel potom dělat nějaké mikroskopování :) Já jsem byla zvyklá, protože jsem vyrůstala na vesnici, a tam bylo zapotřebí občas podříznout králíka, slepici, dělaly se zabíjačky, také jsem chvíli pomáhala na jatkách, kde se zabíjely krávy a prasata. Usmrcovat myšky bylo teda z mého úhlu pohledu celkem snadné. Přetahovat se s krávou bych opravdu nechtěla.
 ztracená duše
30.10.2024 20:03:02
Pulp fiction? :D I když on nevěděl, že zabil!
 Jedna frajerka Žena23 Kategorie
30.10.2024 17:30:34
Zabijel jsem spise v mladi, dnes uz to moc casto nedelal. U hmyzu a ryb mi to zadny problem nedela, problem mam se savci - zejmena kdyz je pak mam jist.
Vzdy jsem se snazil o rychlou smrt a aby obet netrpela. Radost mi to nikdy nedelalo.
 Sunka
30.10.2024 15:51:27
Radsi anonym
Vsichni co delaj ve zdravotnictvi si musi udrzovat emocionalni odstup, jinak je to semele.
 Thatslife
30.10.2024 14:34:05
Na jednom nemocničním oddělení jsem měla za úkol vést rozhovory s pacienty a pacientkami a oznamovat jim výsledky laboratorních testů. Ty testy ukazovaly recidivu nádorového onemocnění. Recidiva byla hůř léčitelná než první ataka. Není to teda jako střílení po nepříteli, ale něco velice podobného, možná to bylo ještě horší - v krásně vybíleném pokoji s květinou na stole - sdělovat - máte něco v těle - co vás nejspíš zabije - jenom přesně nevíme kdy.

Co mě překvapilo, že to bylo návykové. Bylo to tak nabité napětím, emocemi, že když jsem týden nebyla v práci, tak jako by mě to chybělo.

Ze začátku jsem měla pocit nepatřičnosti. Představ si, že bys měla na nějaké slavnosti třeba svatbě přejít celou místnost a říct : "Milá paní, podle výrazu ve Vaší tváři jsem si jistá, že máte rakovinu a musíte se léčit. Tady máte poukaz na nejbližšího onkologa, tak se tam objednejte, ať se to stihne včas. " Zní to šíleně? To je ale přesně to, co jsem těm lidem dělala já!

Takže že začátku jsem si připadala nepatřičně. Potom jsem si zvykla na to, že je to normální a přestala jsem mít zábrany. Třeba jsem potkala kamarádku, ona mi řekla, kdo všechno měl v její rodině rakovinu a já jsem jí na místě sestavila seznam vyšetření, na které se musí dostavit. No a ta kamarádka se rozbrečela a mě došlo, že nepůjde nikam.

Asi jako kdyby bylo potřeba utratit psa a major řekl, že to udělá sám. (Ze zákona se to teda nesmí, měl by volat veterináře).

Je to ale obvyklý vývoj - prochází si tím všichni. Takhle jsem teda zjistila, že do té nemocnice dochází ti odvážnější - že co je možné uvnitř nemocnice, nemůžu dělat někde doma nebo na ulici.

Potom jsem žila tím, že to, co dělám, pomáhá lidem. Jistě, když se mi podařilo lidem vysvětlit, že jim ten test pomůže a oni se nechali vyšetřit, tak je včasná léčba před úmrtím na rakovinu opravdu zachraňovala. Takže jsem se snažila všechny přesvědčit, že se musí nechat vyšetřit. Jenomže část lidí bylo natolik labilních, že i informace, že potřebují nějaký test na rakovinu, pro ně byla zraňující, takže si na mě chodili stěžovat k vedoucímu oddělení a byla jsem přeložena na jiné místo.

Myslím si, že další fáze, pokud bych nebyla odejita, tak by byl ten stejný stav, který jsem viděla u kolegyně, která se všem snažila namluvit, že jsou vlastně zdraví a žádné vyšetření nepotřebují. A jenom když ji někdo opravdu moc otravoval, že má o ty testy fakt zájem, tak ho vyšetřila. Naprostý flegmatismus. Smíření se situací. Nejsme na světě od toho, abychom vychovávali lidi. Některé věci jsou nehezké, ale jsou lidské, a já jako zdravotník lidi nezměním. Změnit můžu jenom svůj přístup.
 raději anonym
30.10.2024 14:23:11
By me spis zajimalo jaky to je kdyz vidi sveho blizkeho umirat, treba jak mu to rozdeli telo na dva clanky a on ho uz nemuze zachranit a podobny lahudky.
To musi mit ten vojak pred ocima na cely zivot. Chytrej chlap si tohle uvedomi a do valky nejde. Ta cena jakou za tomplati je az moc velka.
Podivej se na Harryho , do jeho cca 30ti fajn kluk pak jak zacal delat pilota ve valce a vratil se domu mu preskocilo, prodal v mediich svou rodinu, ozenil s narcistkou, pak se k rodine zase lisal, jakoby nevedel kam patri, ted uz na nej vsichni serou pze je nestaly ve svych nazorech, hloupej. Stejne jako byla hloupoucka Diana.
 Thatslife
30.10.2024 13:38:57
“[When asked how it felt to take human life]


"I wouldn't know, I've only killed communists.”
― Rafał Gan-Ganowicz
 zygor
30.10.2024 12:58:18
lautrhovno: lepší je sedět, nemáš tendenci usínat ;)
 Katedra psychologie Muž23 Kategorie
30.10.2024 12:57:16
Vojáci nezabijí. Vojáci eliminují síly nepřítele. Je to vlastně taková racionalizace. Ale voják ti nikdy neřekne, že někoho zabil, protože vyřadil z bojeschopnosti síly a prostředky nepřítele. Na druhou stranu není to „jen" racionalizace, protože jim skutečně nejde o to zabít, ale vyřadit z boje, aby dosáhli toho, co je operačním cílem. Bohužel součástí techniky bývají dosud i lidé, kteří to schytají s technikou.

Proto ti major nemůže odpovědět.
 Katedra psychologie Muž23 Kategorie
30.10.2024 12:35:06
Já myslim že tahle zpověď by se měla smazat.
 Ludwa
30.10.2024 12:19:44
Tojsemvěděla
Už jen ta otázko napovídá něco o autorovi. Možná než se zabývat tímto by bylo lepší zamyslet se nad sebou a něco s tím dělat.
 viděno očima
30.10.2024 12:13:49
Zabíjet se navzájem to je v přírodě normální
Smajlík  Psycholog psychiatr Muž71 Kategorie
30.10.2024 11:56:52
Svoji otázku jsi vložila do špatné kategorie. Patří do kategorie otázek, nikoliv do zpovědí.
 šoférBusu Muž34 Kategorie
30.10.2024 11:50:00
Je to paráda... lehnout si na záda a číst si.
 lautrhovno
30.10.2024 11:46:50
Jak píše Prase Major. Je to individuální.
 Frank Drebin Muž39 Kategorie
30.10.2024 11:43:50
Pro každýho asi jinej. Já bych to úplně nezkoušela.
 Prase Major



Pridanie rozhrešenia Staršia spoveďNovšia spoveďHlavná stránka
TVOJA PREZÝVKA:

OPÍŠ BEZPEČNOSTNÝ KÓD:
Captcha

Tento inzerat nekúpite.
Pridať inzerát momentálne nie je možné.
TEXT ROZHREŠENIA:

PRILOŽ SMAILÍKA:
Smail Palec nahoru Smail Hrozící Smail Drží palec Smail Není to důležité Smail Dostaneš do huby Smail Smutný Smail Cože?? Smail Safra Smail Pusinka
jupííí tak bacha držím palec to je fuk tumáááš ach jaj no niééé ?! sakra mmmuc
(žiadny )


Změňte svoje cookies preference

Nejlepší chorálová skupina světa... GREGORIAN 2020 ...20th ANNIVERSARY WORLD TOUR.

REKLAMA
Copyright 2003 www.zpovednice.cz + www.spovednica.sk