Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie
uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu
ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať
verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš,
aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj
si ju TU !
|
|
Upřímnou soustrast, která nemá smysl a nepomůže ti... Jediné co by ti pomohlo tak najít aspon relativně málo malicherný cíl, o který se pokusíš...
|
|
|
|
Pasivní v tom smyslu, že sedíš na zadku.
|
|
|
|
Shinkanzen: Čistě teoreticky dává větší smysl něco dělat "jen tak", než sedět a sepisovat/vymýšlet strategii. V prvním případě už ti to něco dá, v tom druhém jsi pasivní.
|
|
|
|
Shinkanzen: Já se dřív snažil vymýšlet různé strategie, ale prostě naprosto rozhodující je hlavně něco dělat. Tohle je 1000x podstatnější než nějaká strategie, plány atd. Mluvím z vlastní zkušenosti. Samotná strategie je úplně vedlejší. Vždycky to dotáhne nejdál ten, kdo se nejvíc činí.
|
|
|
|
NC, nechci tě nějak urazit, ale to je jako kdyby tlustý dával hubenýmu rady jak zhubnout. Běž si zrušit invalidní důchod
|
|
|
|
Shinkanzen: Nesouhlasím. Tyto tzv. propracované systematické komplexní strategie jsou zbytečně složité a zbytečně budeš zahlcený různými body, pravidly atd. místo toho, abys něco dělal a mohl se plně soustředit. Tomu se říká kontraproduktivita. Naštěstí platí staré zlaté - V jednoduchosti je síla a život opravdu není věda, pouze člověk si z nějakého důvodu vše sám komplikuje.
|
|
|
|
Nic kromě systematický strategie pomalýho budování návyků dlouhodobě nefunguje. Změna vychází zevnitř, z identity, ale jestli je tvoje identita že nic neděláš a jsi na dně, musíš začít tak, že pravidelně uděláš aspoň nějaký malý posun dopředu. V čemkoliv. Až po stovce zopakování se změní tvoje identita na: aspoň něco málo dělám a jsem schopen to vykonávat pravidelně, a od toho se můžeš odrazit dál. Jinak to nejde. Člověk si v dnešní době plný distrakcí a dopaminových pastí musí pomalu vyvinout robustní systém posouvání se dopředu ve svých cílech, jinak je to v prdeli. Představ si, kdybys svůj systém začal budovat a rozvíjet teď, do pěti let budeš disciplinovanější a spokojenější sám se sebou než většina 35tníků. Základ je strategie, její postupné zdokonalování a přizpůsobování, vytrvalost a nakonec konat
|
|
|
|
Nasrat se na sebe je prospěšný, ale nestačí to. Nic jsi nezažil? To je to jediný co Tě může nakopnout. Chtít něco zažít. Dopřát si něco co jsi nikdy neměl.
|
|
|
|
NC-NJ: Pracuji na své vlastní teorii, jež popisuje fungování vesmíru. To byl můj sen a cíl od mých cca. 10-12 let věku. Ta teorie, plus můj zájem o techniku obecně, vyústil i v některé praktické aplikace. Jednou z nich je i -dle mne- revoluční konstrukce motoru.Ale mám spousty jiných vynálezů.
Vztah se ženou jsem od své puberty vnímal jako zradu těchto svých ideálů. Proto jsem je i odmítal a to i ty, které se mi velmi líbili. Ale jak píši - nějaký vztah bych nyní bral. Jen jsem v obtížnější pozici - vzhledem k tomu že v mém věku už ode mne ženy očekávají zkušenosti. A o svých důvodech, proč je nemám, mluvit s nimi nechci. Stejně mi neuvěří. Věří mi někteří mí nejbližší a možná i psychiatr, částečně.
|
|
|
|
"mými primárními cíli není vztah,rodina či kariéra. Proto na mne neplatí běžná měřítka."
Tomu moc nerozumím. Chápu správně, že jde o nějakou duchovní cestu nebo že se snažíš vnímat svět jinak skrze "vlastní pojetí reality"?
Jestli to tak máš, tak budiž, ale jsem názoru, že se to nedá nějak ošulit a základy jsou základy prostě vztahy, práce, zdraví a tak. Jiným vlastním pohledem to nevylepšíš, pokud fakticky a hmatatelně tyto základy u tebe nejsou ideální.
|
|
|
|
NC-NJ: mými primárními cíli není vztah,rodina či kariéra. Proto na mne neplatí běžná měřítka. Otočku dělat nemusím abych uspěl. Mám správný směr.
Snad jen v těch vztazích s ženami bych mohl udělat razantnější změnu. Tam se začínám trochu bát. Přece jen obětovat vše svým cílům nechci.
|
|
|
|
Že je poslední šance na to, něco změnit, jsem si říkal už v 25ti. Všechno je ale úplně stejné jako tehdy. Kdybych se jen dokázal pořádně nasrat, abych se zvednul a začal pracovat. A hlavně - pak si ten stav udržet...
|
|
|
|
Petrz: No to je obdivuhodné, ale jaké máš tempo? Jak rychle se u tebe mění život k lepšímu? Reálně bez většího tempa člověk toho moc nezmění, proto moje poslední šance už je jenom otočka o 180° a jinou šanci u sebe už nevidím. Nechat vše za sebou a začít na sobě makat jak blázen. Začnu hned od zítra.
|
|
|
|
Hmmm. No a? Mne je 45 a nevzdávám to. Nikdy není pozdě.
|
 Petrz |
|
|
|
Těch 10 let jsi ale něco musel na tom počítači dělat, ne? Nejspíš jsi jen nečuměl na spořič obrazovky...
|
|
|
|
Shinkanzen: Jo s tím bych souhlasil, protože zhruba do 40 let máš pořád hodně sil plus už nějaké zkušenosti, takže jako třicátník jsi v podstatě na vrcholu. Od 40 nastupuje střední věk a síly jistě ubývají, takže by člověk už měl být v relativním cajku v klidu a svůj život nějak pořešený. Jako dvacetiletý nemáš zkušenosti a přichází problémy atd. a slabší kusy se nechytají, ale zase by se to nemělo táhnout donekonečna.
|
|
|
|
Hříšný člověk města:
Ano máš pravdu, jsem mladej, ještě pomalu nevím co to je postavit se na vlastní nohy. Nechtěl jsem se tě dotknout. Já jen, že jsem taky ztroskotal, školu neudělám, nevím co budu vykonávat za práci, po konci tohoto školního roku se opravdu složím .. Je mi ze všeho blbě a nedokážu normálně žít.
No proč to ale říkám. Protože podle mého dosavadního života je patrné, že dopadnu tak jak píšeš.
Snažil jsem se, ale marně.
|
|
|
|
Příjde mi, že 30tka je taková poslední z pozdních hranic, kdy si člověk může pár věcí uvědomit a začít na sobě pracovat, jinak z něj bude ve 40ti ubohej sráč, izolovanej, s jeho vysněným životem pouze v úvaháh, který si nechal proklouznout mezi prsty a už není cesty zpět. Takže buď teď nebo nikdy autore
|
|
|
|
Jsi so jistý, že patříš do klubu, Galileo? Je ti 19.
|
|
|
|
Vítej v klubu.
|
|
|
|
takých ako ty je nás veľa
|
|
jonge |
|
|
|
Škoda je dobrého člověka...
|
|
|
30 
30 
