Navigační lišta REGISTRÁCIANavigační lišta TABLONavigační lišta ŠTATISTIKANavigační lišta SOUTĚŽENavigační lišta POMôŽTENavigační lišta REKLAMANavigační lišta KONTAKTNavigační lišta
Navigační lišta
Horní lišta bez menu
Logo Zpovědnice
Online zpověď Návštěvní kniha Nová zpověď Časté dotazy
Dolní lišta Dolní lišta Dolní lišta
Nabídka voleb Dolní lišta voleb
Spoveď č.1137370, vložené 31.07.2020 17:22:08 Staršia spoveďNovšia spoveďHlavná stránka
18. Narozeniny oslavím s rodinou / Úvaha
Vždycky jsem býval ten typ kluka, který se k nikomu nevnucoval a přátelství postupně z osobního kontaktu a pravidelného setkávání tak nějak vyplynulo. Jsem introvert, který nedokáže vést skupinu lidí, kamkoliv přijít a začít se bavit s každým, koho potká. Ačkoliv mám rád samotu, začíná mi chybět bližší kontakt a s někým vyrazit ven, užít si letní den, pokecat a probrat nějaké věci.. stojím na místě a nemůžu se pohnout dál.

Brzy mi bude 18 let a já se stanu dospělým, přičemž jsem si vždycky naivně myslel, že tento milník života bude odstartován překvapením v podobě náhodné sešlosti mých nejbližších přátel u mě doma a rozsvícením světel, balónky v rukou a kočkou na schodech za zpěvu písně "Hodně štěstí, zdraví..!". Myslel jsem si, že to oslavím se vším všudy a budou to ty nejlepší narozeniny ze všech, že dostanu perfektní dárek v podobě přítomnosti skvělých lidí, kterým budu moci věřit, kteří se povezou na stejné vlně a kteří mě budou brát jako ideálního parťáka. Takhle v den D ráno vstanu, budu trávit den jako každý jiný a čekat, až si ťuknu skleničkou s rodinou.

Celé prázdniny si opakuji v hlavě fakt, že se nedokážu jakkoliv seznámit s nikým, neboť veškeré vztahy začínají na základní škole, případně na střední (kde se táhnou i ty ze základky), což mi jaksi nevyšlo. Nemám v okolí nikoho, s kým bych si rozuměl a ani nedokážu najít způsob, jak to udělat. Zájmy a koníčky mám, ne sice v rámci kroužku, ale jsou určitá odvětví, která mě naplňují a baví, bohužel se mi lidi se stejnými zájmy nějakým zvláštním způsobem vyhýbají, a já tak nevím kudy kam.

Všichni říkáte, že seznamování je tak strašně jednoduché.. ale má člověk jistotu, že při oslovení oné krásné neznámé dívky při nakupování párků v Tescu vyvrcholí v opravdové kamarádství, jako by člověk na dotyčnou narazil třeba někde ve škole? Má opravdu jistotu, že tenhle způsob seznamování, ať už někde na ulici, při oslovení sympatického člověka na lavičce, po skončení filmu v kině, při půjčování knih v knihovně vyjde? Čím jsem starší, tím více ve mně roste odpor a jakákoliv nechuť k akci, protože bych byl nejradši, kdyby mě denně oslovoval někdo cizí a právě ON vynaložil snahu se mnou navázat kontakt. Několikrát týdně se jdu projít do nákupního centra a vidím ty pěkné holky, jak tráví čas s dalšíma holkama i kluky, kteří vypadají jako typičtí parťáci na život a na smrt. V ten moment se mi zatají dech, uvědomím si, že já nemám nikoho, komu bych se mohl s čímkoliv svěřit a nebo napsat, jestli nechce vyrazit tam a tam, přičemž bychom se domluvili.

Netuším, jaké to je být v kolektivu těch správných lidí, protože jakýkoliv vztah jsem kdy navázal, buď po pár letech skončil, nebo se ještě ani pořádně nerozvinul a už upadal do zapomnění (třeba na konci tábora nebo kurzu). Závidím těm lidem (zejména mladším), kteří v rozhovorech nebo videích povídají o tom, jak je tahle a tahle věc šílená, ale že mají spoustu kámošů, kteří jsou s ní v pohodě, nebo jak tahle věc zní strašně nebezpečně, ale ONI znají NĚKOHO, kdo by to bez problémů udělal... a pak si opět vzpomenu na sebe.

Já nevypadám nějak špatně, vzhledově jsem spíše nadprůměr, ale k čemu mi je to dobré? Já nemám problém s konverzací, dokážu být vtipný a udělat si srandu ze sebe. Dokážu člověka vyslechnout, probrat s ním vše možné a třeba mu i jakýmkoliv způsobem poradit, jaké kroky má udělat, případně vytknout i ty nedostatky. Nejsem tlustý, vždycky když někam jdu (třeba zrovna do nákupáku), tak si stříknu 3x voňavku na krk, abych třeba potenciálně udělal na slečnu dojem, ale stejně se k oslovení nedonutím. Nenosím moc značkových věcí, maximálně kšiltovku a sem tam nějakou mikinu, to je vše. Boty jsou mi jedno a nekoukám, jestli jde o Adidas, Nike nebo Vans. Myslím, že když mě člověk pozná, tak zjistí, že si se mnou má o čem povídat, jen všechny tyhle vlastnosti neumím prodat a použít je k budování mého sebevědomí. Z negativních vlastností jsem trochu přecitlivělý a nedočkavý. Měřím 183cm.

Netuším, jakou cestou se vydat a jestli vůbec někdy přijde ten zlom, kdy začnu být obklopován jednotlivými lidmi, které budu mít rád a kteří mě budou jako člověka respektovat, protože ano, známí jsou sice fajn, ale o půl jedné ráno vás na pohotovost s bolavým močákem nehodí. Chci zažít ten skvělý pocit na akcích (kulturních - festivaly, kina, koncerty, přednášky..), chci zjistit, jaké to je mít skutečné přátele a chci někomu konečně začít věřit, ale s mým nízkým sebevědomím, lehkou závistí a nezvykle vysokým očekáváním to asi jen tak nepůjde.

Jak z toho ven? Kdy jste našli kolem sebe ty správné lidi? Jak se stane, že si zkrátka se člověkem padnete do noty a vydrží vám to i po 20 letech? Jak začít konečně normálně žít a zbavit se veškerých těchto předsudků, které mi moc život neulehčují?
 CptnA Muž17 Kategorie  VYMAZAT

Zaslané rozhrešenia Staršia spoveďNovšia spoveďHlavná stránka
Chceš dneska urobiť dobrý skutok ? Pomôž vyššie uvedenému hriešnikovi tým, že mu dáš nejaké rozhrešenie! Môžeš mu ho poslať na e-mailovú adresu, ktorú uviedol pri spovedi, alebo napísať verejne vyplnením formulára na konci tejto stránky. A ak nechceš, aby pod tvojou prezývkou mohol vystupovať ešte niekto iný, zaregistruj si ju TU !
 
31.07.2020 23:09:26
Díky všem za názory a jednotlivé příspěvky.. vážím si každé odezvy a každého, kdo se do diskuze zapojí. Pokud by si o tom chtěl někdo pokecat, přikládám email, kde se mi můžete ozvat. Je paradoxně strašně fajn pocit, vědět, že v tom nejste sami a že někdo v mé zpovědi dokáže odrazit obraz sebe sama.. budu se těšit.

Myxak777@seznam.cz
Smajlík  CptnA2
31.07.2020 21:59:12
Když změníš na téhle zpovědi ten milník, kde sis naivně představoval, jak budeš spokojený mezi kamarády, z 18. narozenin na studium na VŠ (a pár dalších drobností), dostaneš přesně mě... Taky poslední dobu neřeším nic jiného.

A bohužel ti moc neporadím... Někdo je geniální na matematiku, někdo zaběhne 100m za 10 vteřin, někdo to umí s lidmi... Všechno z toho se dá aspoň trochu naučit, ale nějaký vlohy jsou na to potřeba, a mně přijde, že prostě na tohle mám vlohy nulový, připadám si někdy jak z jiný planety.

Někdo říkal psychologa. Dobře, ale věděl bys, co máš vlastně říct, jak máš popsat svůj problém, aby ti jen neřekl, abys ses nelitoval a něco dělal? Já třeba moc ne. Držím palce, třeba se ti to povede, já už o tom začínám pochybovat...
 fefwg Muž21 Kategorie
31.07.2020 21:35:36
Jo, je humorné dávat ti rady když jsem na tom podobně, jen takto bojuji o dva roky déle. Ale řekla bych že hlavní krok ke změně je změnu chtít, na tomto bodu jsem se třeba já sekla... Je to matoucí. Ale ani já ani nejspíš ty ji pořád dostatečně nechceš, myslím tím na úkor svého pohodlí v danou chvíli. Když se člověk dostane do takového diskomfortu, opustí tě všechna pozitiva a vyhrají obavy. Až po té co situace proběhne, začnou výčitky. Pak si kladu otázky, proč jsem tak zbavělá, nekomunikativní atd. Což je vlastně špatná cesta, tím si v sobě tento fakt utvrzuji a beru ho za pravidlo... namísto toho je lepší všímat si drobných posunů tvé odvahy. Zlepšovat se je lidská přirozenost. Hlavně si nepřivlastňuj vlastnosti, které budou stát za tvým selháním, neexistuje nikdo 100%. Pokud jsi introvert máš v sobě i podíl extroverta. A k tomu lidé se v průběhu života značně mění, převážně na základě jejich poznatků. Hlavní umění je nenechat se odradit neúspěchy které přijdou, jsou nutný průběh kterému se většinou nedá vyhnout aby ses dostal kam chceš. Dost ti pomůže změnit hranice tvého komfortu, situace které se ti zdají nepříjemné po delším čase tě donutí aby ses v nich udomácnil...

A ještě jedna drobnost, sama jsem nikdy nevěřila, že lidé něco vyzařují. Ale jednoho dne když jsem šla od chlapce který mi řekl že mě miluje, mé sebevědomí rychlostí vzrostlo. Cítila jsem se najednou se sebou tak spokojená jako nikdy jindy. A toho dne snad poprvé mě jentak na ulici zastavil někdo úplně cizí a řekl že se mu líbim a prosil mě o kontakt. Takto na ulici... bylo to tak lichotivé. Vypadala jsem v tu chvíli hrozně, vleklá jsem fůru tašek, mastné vlasy atak. Vždy si říkám že lidé opravdu musí něco vyzařovat, když jsou spokojení a mají rádi sami sebe. Sebevědomí dokáže čarovat, často i lidé který pro mě nevypadají úplně přitažlivě mě dokáží učarovat, když mají svou sebejistotu. A došla jsem k tomu že jde hlavně o to mít se rád, za jakýchkoliv podmínek a skutečně se dá na tom dobře pracovat.

Fuuu, trochu jsem si byla i sama sobě terapií.
 Marilea
31.07.2020 20:44:51
Připadá mi, jako bys to psal o mně, protože mě to přesně vystihuje. A strašně rád bych ti nějak poradil, ale bohužel nevím jak, protože ačkoli mi je 21, jsem na tom pořád stejně.
Jediný, co bych ti tak k tomu řekl, je, že 18. narozeniny nejsou žádný bod zvratu. Taky jsem je "slavil" s rodiči. Nikdo z mých "kamarádů" totiž ani neví, kdy narozeniny mám. No a po 18. narozeninách to aspoň v mém případě vypadá pořád stejně, jako když mi bylo 10.
Smajlík  Shnilej šroubovák
31.07.2020 20:34:56
Dlouhá zpověď, hodně odstavců z nichž každý jeden by mohl být samostatným námětem pro diskuzi.

Začnu tímhle odstavcem, týká se Tvé osoby.
"Já nevypadám nějak špatně, vzhledově jsem spíše nadprůměr, ale k čemu mi je to dobré? Já nemám problém s konverzací, dokážu být vtipný a udělat si srandu ze sebe. Dokážu člověka vyslechnout, probrat s ním vše možné a třeba mu i jakýmkoliv způsobem poradit, jaké kroky má udělat, případně vytknout i ty nedostatky. Nejsem tlustý, vždycky když někam jdu (třeba zrovna do nákupáku), tak si stříknu 3x voňavku na krk, abych třeba potenciálně udělal na slečnu dojem, ale stejně se k oslovení nedonutím. Nenosím moc značkových věcí, maximálně kšiltovku a sem tam nějakou mikinu, to je vše. Boty jsou mi jedno a nekoukám, jestli jde o Adidas, Nike nebo Vans. Myslím, že když mě člověk pozná, tak zjistí, že si se mnou má o čem povídat, jen všechny tyhle vlastnosti neumím prodat a použít je k budování mého sebevědomí. Z negativních vlastností jsem trochu přecitlivělý a nedočkavý. Měřím 183cm."

Podrobný popis pro seznámení nepodstatných vlastností. Podstatné není kolikrát si stříkneš voňavku na krk. Klidně vůbec žádnou voňavku si nestříkej a seznámíš se.
Podstatné je něco jiné. Tvá přehnaná opatrnost, že se s některou seznámíš a nebude to ta pravá. No tak nebude. Rozloučíš se a půjdeš dál, anebo zapřemýšlíš o ní, podíváš se ještě jednou a změníš názor. Anebo názor nezměníš a budeš hledat dál. O tom je to seznamování a hledání partnerky pro vztah a manželství. Neexistují žádné regály v nichž by jsi mohl probírat, vzdor některým seznamkám, které se tváří, že takové regály mají, přijďte k nám a vyberte si. Nemají nic, je to jenom iluze.

Začni myslet velkoryse a budeš mít úspěch. A hlavně se zbav té své přehnané opatrnosti, která je ve svém důsledku stejně škodlivá jak neopatrnost.
 Tync Dunchaw Muž99 Kategorie
31.07.2020 19:03:27
Marilea:
Díky za osobní názor a zkušenost. Je fajn, že existuje spousta lidí, kteří si v mládí nastavili jakési ideály, které však nebyly naplněny a díky tomu momentálně svět vidí jinak, než předtím.. Je to opravdu složitá situace a málokdo dokáže skutečně pochopit, co tím člověk myslel a jak na něho celý ten fenomén seznamování vlastně působí.

Člověk hledá sám sebe, svůj protějšek a okruh lidí, kteří by ho vzali mezi sebe a mohli se na něj spolehnout, stejně jako já na ně. Jakožto introvert se denně pohybuji v nekonečné smyčce snů, představ, nadšení z toho vrazit konečně ven a následného zklamání, když stejně nevyužiju žádné příležitosti a nikoho neoslovím (byť jen staršího člověka s prosbou o radu, abych vystoupil z komfortní zóny a posunul se psychicky jako osobnost dál). Díky, že mi fandíš, opravdu si toho vážím.
Smajlík  CptnA Muž17 Kategorie
31.07.2020 18:27:48
Tohle ve mě vzbudilo mou vlastní narcistickou lítostivost. Svou brzkou dospělost jsem si též vysnila jinak. Mé mladší já seklé ve větších ideálech... snilo o osumnáctkovém "ceromoniálu". Kde budu šťastně jásat v kruhu přátel. A nějak z toho sešlo.

Sama řeším v čem je má největší chyba a jak s tím případně bojovat. Nedokážu cizí lidi sama oslovit, jenže jsem závislá na určité pozornosti a potřebuju celkově lidský kontakt. Má největší noční můra je připojit se k obrovské skupině kde nikoho neznám, pak potřebuju dlouhý čas na vzpamatování a často ze mě za tu dobu nevypadne jediné slovo. K tomu v těchto chvílích kdy by se nejistota ze mě dala seškrabávat nasadím protivný nepřístupný výraz, nějak si tim namluvím, že když mi interakce s cizinci nevychází alespoň si udržím hrdost. Takovou si mě pak zapamatují. A pak to bývá zlé. Lidé co se pak prokopali k tomu mít se mnou... hlubší vztah dojdou po čase k výroku " ona je vlastně v pohodě" . Ale nikdy se mi nepoštěstilo mít okruh přátel co by se mnou podnikali něco zajímavého, zábavného... a dost znatelně závidím, obzvlášť těm co našli spřízněné duše pro svá dobrodružství. A zdá se mi to smutné... ale snad abych tě povzbudila, pár měsíců zpátky jsem se snad poprvé zamilovala, byl to kluk z mé školy. Tak nějak jsem počítala s tím že ho nikdy neoslovím. Dost dlouhou dobu jsem se tím užírala, až do doby kdy jsem snad poprvé vzala situaci do svých rukou a napsala jsem mu ohledně něčeho úplně zcestného. Nakonec jsem skončila v jeho posteli. Už asi nebudu příliš rozepisovat že nakonec jak to rychle začalo tak to i skončilo ( myslím tím náž vztah). Ale jde o to že jsem dokázala vystoupit krůčkem ze své bubliny, a i když jsem to nečekala a situace vypadala bezradně.... jednoduše vše se dokáže tak obrátit. Řekla bych, že jde o to jen vylézt. A nepopírám, že nezažívám chvíle kdy se zdá, že východy jsou zazděné. Je to kliše ale vyplatilo se mi jít věcem naproti, bohužel ne pokaždé, ale je to životní rovnováha. A jsou aspekty, pomocí ktetých si ji můžeš přiklonit na svou stranu. No, na víc jsem zatím nepřišla. Ale fandím ti.
 Marilea
31.07.2020 18:15:04
no.. docela chápu.. jsem na tom stejně akorát o dost starší.. a je super, že to řešíš.. protože čim je člověk starší, tím je to těžsí překonat..

Takže mám stejné pocity, jako ty akorát, že jsem mnohem víc vyčerpal energii kterou bych mohl investovat na to to změnit.. a raději se snažím naučit být sám

Bohužel to vede k vnitřnímu konfliktu, kdy na jednu stranu bych strašně rád měl a prožíval to, co popisuješ ale na druhou stranu se tomu jaksi bráním a dokonce jsem se načapal, že podvědomě lidi odháním svým chováním, vyjadřování, nedostatečným zájmem apod.

Každopádně držim palce a upřímně si myslim, že nejlepší je si na tohle najít psychologa.. je to prostě otázka psychiky, mentality, životního postoje.. jednoduše je to v hlavě a tam se to musí změnit a na to jsou specialisté.. Stejně, jako když tě bolí záda. Můžes zkusit cvičení a vzdělávat se a zkusit to napravit sám ale jednodušší a většinou jistější je najít specialistu a s tím to řešit. Pokud tedy na to máš, jak finančně, tak mentálně..
Smajlík  almostalone
31.07.2020 17:51:13
Chápu, ale to není o tom chodit po ulici a kérovat do cizích lidí. Měl by ses odrazit od svého okolí. Ve škole, na pracovišti, při sportu, kterému se věnuješ. I když uznávám, že v dnešní době sociálních sítí máš těch možností mnohem více.
 leafroller Muž47 Kategorie
31.07.2020 17:50:32
Ahoj, většinou si zpovědi jenom čtu, ale na tohle musím odpovědět ;D Asi si neuvědomuješ, jak moc vzácný to je, najít si někoho, kdo bude víc než jenom pouhý "známý".
Jak jsi napsal, většina vztahů pochází ze střední a základní, kde se ty lidi tak nějak dohromady dají. Nějaký 1% z toho jsou normální lidi, kteří měli zatracený štěstí a našli si dobrýho kámoše, a zbytek jsou extroverti, kteří jsou přátelé prakticky s každým, s kým se pozdraví.
Já jako introvertka neočekávám, že je jakkoliv pravděpodobné, že si vytvořím hlubším vztah aspoň s jedním člověkem z počtu 20 ve třídě. Ani ze 200 z celý školy. Je to pravděpodobný? Ne. Protože u toho člověka vyhledávám mnohem víc, než jenom to, že s ním můžu někdy popovídat o počasí nebo jak se poslední dobou měl. Mám X lidí co znám roky a se kterými můžu kecat o škole, oni ví co mě baví a znají jména mých sourozenců, ale doopravdy neví nic důležitého. Nemám jim to za zlé. Prostě se od sebe až moc lišíme a to je v pohodě.
Časem určitě potkáš někoho, kdo ti vynahradí všechny ty roky samoty :)... A nebo taky ne. Ale pořád máš sám sebe a to je nedocenitelný.
Hlavně na to moc netlač :D Není nic horšího než cítit se sám v davu.
Jo a značkovým oblečením na nikoho dojem neuděláš, ježišmarja :D
Smajlík  Laura Sýrová Žena18 Kategorie
31.07.2020 17:47:25
leafroller:
Ne, nemusí to být nejlepší přátelé, ale problém je ten, že já sám nedokážu nikoho oslovit, aby se z dotyčného/ dotyčné stali byť jen kamarádi, nikoliv skuteční přátelé.

O tom, že je seznamování snadné slýchávám všude, ale nikdy jsem nebyl svědkem žádné akce, kdy by se poblíž mě třeba kluk seznámil s holkou (například ve vlaku) - všude už vidím jen ten hotový produkt, za kterým stojí těch několik měsíců práce, psaní, chození ven a podobně, přičemž já jsem ještě ani nenastoupil do vlaku.. a při takovémto náhodném "seznamování" bych naopak naskočil do rychlíku, kdy by se ten člověk bavil s dalšími desítkami lidí, které zná třeba 5 let.. je to složité. Kéž by si tuto zpověď přečetlo třeba 10 000 lidí a polovina by se jich vyjádřila.. tohle je totiž hodně rozšířený, leč málo diskutovaný fenomén.
 CptnA Muž17 Kategorie
31.07.2020 17:32:51
Já tě chápu. Jsi mladý, hledáš jistotu a chceš všechno hned a najednou. Jenže takhle to opravdu nechodí. Takže ano, seznamování je nesmírně snadné. Ale najít přítele je těžké. Z druhé strany proč se s někým neseznámit jen tak? Jednou to třeba bude přítel. Nebo třeba jen dobrý známý. Měl bys kolem sebe shromažďovat lidi a nemusejí to být jen samí nejlepší kámoši. Nebo musejí?
 leafroller Muž47 Kategorie



Pridanie rozhrešenia Staršia spoveďNovšia spoveďHlavná stránka
TVOJA PREZÝVKA:

OPÍŠ BEZPEČNOSTNÝ KÓD:
Captcha

Tento inzerat nekúpite.
Pridať inzerát momentálne nie je možné.
TEXT ROZHREŠENIA:

PRILOŽ SMAILÍKA:
Smail Palec nahoru Smail Hrozící Smail Drží palec Smail Není to důležité Smail Dostaneš do huby Smail Smutný Smail Cože?? Smail Safra Smail Pusinka
jupííí tak bacha držím palec to je fuk tumáááš ach jaj no niééé ?! sakra mmmuc
(žiadny )


Nejlepší chorálová skupina světa... GREGORIAN 2020 ...20th ANNIVERSARY WORLD TOUR.

REKLAMA
Copyright 2003 www.zpovednice.cz + www.spovednica.sk